"Nález byl pro mě velkým překvapením. Měl jsem nejdřív pocit strachu i očekávání, oč jde," uvedl Ladislav Baltiar.
Přes internet se mu podařilo vypátrat příbuzné, aby jim písemnosti doručil. Samotní vězni jsou po smrti, poslední z oné čtveřice zemřel v roce 1991. Pocházeli z okolí Moravských Budějovic.
"Na jednom z balíčků stála věta - v případě nálezu, prosím, odevzdejte na adresu...," vysvětloval Baltiar, jak se dopátral příbuzných. "Byli nadšeni," doplnil.
Jedním z muklů, kterému dopisy patřily, byl Petr Bílý z Dědic. "Děda o vězení nechtěl nikdy mluvit. Byl zavřený asi pět let, nevím ale za co přesně. Pracoval jako hajný v lese, zemřel v roce 1981," řekl vnuk Jiří Bílý. Prý se na dopisy těší, neměl o jejich existenci ani tušení.
Některé dopisy směřovaly od příbuzných k vězňům, jiné naopak. Některé prošly kontrolou bachařů, jiné ne.
"Těžko soudit, jestli je měli naposledy v ruce dozorci, nebo vězni. A jaký byl motiv pro ukrytí dopisů. Možná se některý bachař potřeboval písemností narychlo zbavit, aby zahladil stopy. Byli to jednodušší lidé a také pracovali pod tlakem," míní autor knihy Těžba uranu v Horním Slavkově Rudolf Tomíček.
Političtí vězni v Horním Slavkově v těžkých podmínkách stavěli sídliště a těžili uran v nechvalně proslulém podniku Jáchymovské doly.
Dopisy byly napsány v letech 1952 až 1954. Tedy v době největšího rozmachu dolování uranu na Hornoslavkovsku a Jáchymovsku. V krutých podmínkách lágrů tu živořilo až 10 tisíc vězňů, včetně politických.
