Jeden z první dotazů zněl, jak se záchranáři vyrovnávají s pohledem na tolik zraněných a někdy i mrtvých, jako při pátečním střetu vlaku s konstrukcí mostu.
"Emoce a prožitky se vyplavují až později, s odstupem hodin či dnů. I samotní zachránci potřebují ošetření, a to na psychické rovině. Přesto všechno si některé obrázky a okamžiky záchranáři pamatují po celý svůj život," uvedl mluvčí.
. on-line rozhovorodpovědi Lukáše Humpla najdete zde |
"Pro naprostou většinu z nás, kteří jsme byli na místě, se jednalo o nejrozsáhlejší hromadné neštěstí tohoto typu," dodal.
Přiznal, že se do postele dostal až o půlnoci a jeho spánek nebyl příliš klidný. "Spíš to bylo upadnutí do bezvědomí z únavy. Od kolegů vím, že jsem nebyl zdaleka jediný," líčil své pocity mluvčí záchranářů.
Čtenáři se ho ptali, jak byla organizována práce na místě nebo ve kterých vagonech bylo nejvíce obětí. "Většina z nich byla v prvních vozech soupravy. V prvním byli podle mých informací čtyři mrtví, jedna oběť pak ve třetím vagonu a jedna mimo vlak mezi vozy," zněla odpověď.
Záchranáři ošetřili při nehodě na sedmdesát zraněných. Ty rozvážely sanitky a vrtulníky do nemocnic v Ostravě, Novém Jičíně, Hranicích, Frýdku-Místku.
"Pracovníci záchranné služby nasadili do akce na záchranu lidských životů na osmdesát pracovníků, na místě zasahovaly výjezdové skupiny z Ostravy, Frýdku-Místku, Opavy, Valašského Meziříčí, Zlína, Hranic na Moravě a Vsetína a dva vrtulníky," řekl už dříve Humpl.
K nehodě rychlíku z Krakova do Prahy došlo poté, co dělníkům spadla do kolejiště konstrukce z opravovaného mostu a vlak do ní narazil. Šest lidí zahynulo na místě a sedmý později v nemocnici. Zraněno bylo na sedm desítek lidí, 29 z nich stále zůstává v péči lékařů.
