Ekonomové předpokládají, že lidé jsou ryze racionální tvorové. Ale jak ukázal výzkum - při hazardu určitě ne.
O výsledcích zkoumání mozkové aktivity při hazardní hře informovali vědci z Michiganské univerzity v americkém časopise Science: mozek v těchto situacích rychle ohodnotí situaci a pospíchá s rozhodnutím. Možná až příliš.
Dobrovolníci hráli o peníze
Vědci při svém výzkumu napojili dvanáct dobrovolníků, šest mužů a stejný počet žen, na elektrody a sledovali činnost jejich mozku při sázení. Zkoumané osoby byly požádány, aby vybraly jedno ze dvou čísel (5 a 25) a aby tipovaly, které padne, a uzavřely na to sázku, která odpovídá stejné sumě v penězích - tedy pěti nebo 25 centům.
Aby v hráčích posílili pocit hry, hotovost položili na stůl. Na znamení výhry se vteřinu po volbě rozsvítil monitor počítače zeleně v případě výhry a červeně v případě prohry. Po několika dalších sekundách museli sázet znovu.
Vědci zjistili, že pouhou čtvrtinu sekundy poté, co se dobrovolníci podle barvy obrazovky dozvěděli výsledky hry, se aktivita jejich mozku v přední části kůry mozkové prudce zvýšila.
Experiment byl nastaven tak, že nutil dobrovolníky zkusit vyhrát co nejvíc peněz. Teoreticky by mělo být vnímáno jako prohra, i když vyhrajete pět centů - protože jste mohli získat 25. Ale ukázalo se, že mozek to tak nevnímá a situaci vidí černobíle.
Mozek říká, prohrál jsem
V případě, kdy se lidem nepodařilo získat větší ze dvou zisků, neviděli vědci u snímačů signálů žádné zvýšení aktivity příslušné části mozku. Mozek se nestaral o to, jestli je prohra menší než možná. Zda je to pět nebo pětadvacet. Říká si pouze: prohrál jsem.
Na základě těchto zjištění se výzkumný tým začal zajímat o to, zda příslušná část mozku nefunguje jako detektor problémů. To by mělo smysl - když se někdo prochází po okraji skály, je dobré rychle rozpoznat, že se pod ním drolí.
Tato studie pak má mít návaznost pro porozumění všem způsobům rozhodování, zvláště u lidí, kteří musí řešení problému volit bleskově - jako piloti, záchranáři nebo obchodníci na burze. Mohlo by být skutečným problémem, pokud mají tito lidé tendenci po jedné chybě, po jedné prohrané hře se chovat ještě riskantněji...
