Gardy ale útok připsaly silám ze zahraničí s náznakem viny Spojených států. Íránská televize zase poukázala na možný podíl Velké Británie. Gardy hovoří o vinících "ze zahraničí". "Na tomto útoku se podíleli zcela jistě zahraniční viníci, zejména ti spojení s globální arogancí," uvedly gardy v prohlášení.
Agentura Reuters termín globální arogance ztotožnila s USA, jež jsou v islámských kruzích v Íránu považovány za úhlavního nepřítele země. Podle Teheránu se totiž skupina, která si říká Boží vojáci (Džundalláh), opírá hlavně o USA. Bojuje za práva sunnitských Balúčů, kteří žijí hlavně v jihovýchodní provincii Sístán a Balúčestán, kde se atentát odehrál. Cílem USA je podle íránských úřadů destabilizovat Írán.
Washington útok obratem odsoudil a popřel, že by s ním měl cokoli společného. "Odsuzujeme tento teroristický čin a želíme ztráty nevinných životů. Zprávy o údajném zapojení USA jsou naprosto nepravdivé," řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ian Kelly.
Státní televize naopak poukázala na možnou vinu Británie. "Určité informované zdroje oznámily, že se na tomto teroristickém útoku podílela britská vláda. Organizovala a najala profesionální teroristy a dodala jim vybavení," oznámila televize.
Íránské revoluční gardy podléhají ajatolláhovi Alímu Chameneímu.
Britské ministerstvo zahraničí toto obvinění zatím nekomentovalo. "Odsuzujeme teroristický útok v Sístánu a Balúčestánu v Íránu a také smutnou ztrátu životů," sdělilo o samotném útoku ministerstvo.
Podle svědka citovaného agenturou Reuters sebevrah zaútočil v 6:30 SELČ u vchodu do jednací místnosti ve městě Píšín, kam gardisté přijížděli na setkání s místními kmenovými vůdci. Město leží v okrese Sarbáz na hranici s Pákistánem.
Sebevrah měl nálože umístěné na těle. Podle íránské televize Press TV se ozvaly v téže chvíli dvě detonace, jedna z jednací místnosti, druhá od konvoje gardistů. Mezi mrtvými je zástupce velitele pozemních oddílů gard generál Núr Alí Šuštarí a velitel místní jednotky gard Radžáb Alí Mohammadzáde.
Smrt důstojníků potvrdil i předseda íránského parlamentu Alí Larídžání, podle něhož bylo cílem útoku narušit bezpečnost v jihovýchodním Íránu.
Íránské revoluční gardyGardy jsou silnou a vlivnou vojenskou jednotkou v Íránu. Podílely se na vítězství islámské revoluce v roce 1979 a zůstaly oddělené od armády. Jsou považovány za ochranu režimu islámských duchovních a nepodléhají pravidelné armádě, nýbrž duchovnímu vůdci země ajatolláhovi Alímu Chameneímu. |
Atentát se odehrál v dějišti častých střetů mezi bezpečnostními jednotkami, sunnitskými povstalci a překupníky drog.
Sístán a Balúčestán leží na hranici s Pákistánem a část jeho obyvatelstva tvoří sunnitští Balúčové, kteří obývají také pákistánské pohraničí. Íránští činitelé si proto předvolali pákistánského diplomata, aby mu tlumočili protest proti využívání pákistánského území "teroristy". Oznámila to tisková agentura Isna.
Devadesát osm procent z 68 milionů Íránců vyznává šíitský islám, Balúčové se řadí ke zbylým deseti procentům sunnitů. Skupina Džundalláh v minulosti několikrát zaútočila na íránské šíity i na gardisty.
V květnu se přihlásila k útoku na šíitskou mešitu v Záhedánu. Zemřelo tenkrát 25 lidí a v červenci bylo za útok odsouzeno 13 lidí. V roce 2007 zahynulo při útoku Balúčů poblíž Záhedánu 11 gardistů. V předchozím roce sunnité unesli sedm íránských vojáků, které propustili až po vyjednávání, jež vedli prostředníci z místních kmenů.
Analytikové citovaní agenturou Reuters se domnívají, že část balúčských bojovníků je napojena na afghánský Taliban i na pákistánskou tajnou službu ISI. Tyto organizace prý mohou Balúče zneužívat k protiíránským akcím.
