V pobytovém středisku v Kostelci nad Orlicí si obyvatelé vaří sami. A tak je...

V pobytovém středisku v Kostelci nad Orlicí si obyvatelé vaří sami. A tak je jedním z nejčastějších důvodů k cestě do města nákup potravin. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Odmítnutým žadatelům o azyl dají druhou šanci nezávislé tribunály

  • 371
Ministerstvo spravedlnosti chystá zavedení nezávislých tribunálů, které by měly přezkoumat odmítnuté žádosti o udělení azylu. Stát chce vytvořením zvláštní instituce vyhovět požadavku Evropské komise na sjednocení azylové politiky. Alternativou by mohla být posílená pravomoc správních soudů.

Na přípravu legislativních změn dostalo ministerstvo spravedlnosti dvouletou lhůtu. Problémem se však začalo zabývat až po opakovaném naléhání ze strany předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy. Informoval o tom zpravodajský server HlídacíPes.

Protože dvouletá lhůta už vypršela, do českého právní řádu 21. července automaticky vstoupila odpovídající evropská směrnice.

Řízení o udělení azylu v ČR

Řízení začíná podáním žádosti na policii nebo úředníkům ministerstva vnitra. První etapou je série pohovorů, během nichž úředníci zjišťují totožnost žadatele a důvody pro udělení azylu.

Důvodem udělení azylu je pronásledování za uplatňování politických práv a svobod z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů.

Alternativou je udělení tzv. doplňkové ochrany, která však platí pouze na dobu určitou. Důvodem k jejímu udělení je případné ohrožení života či zdraví žadatele při návratu do vlasti nebo sloučení s rodinným příslušníkem. Po vypršení lhůty se důvody udělení ochrany přezkoumávají.

V případě zamítnutí žádosti o azyl může žadatel podat žalobu proti rozhodnutí ke krajskému soudu. Ten mu buď vyhoví a žádost vrátí k dalšímu projednání na ministerstvo, nebo žalobu zamítne.

Proti zamítnutí žaloby lze podat ještě kasační stížnost. Při jejím zamítnutí řízení končí a žadatel musí odjet z České republiky.

Nová právní úprava vyplývající z evropského předpisu se zatím týká správních soudů, které mají přezkum azylového řízení v kompetenci. Chystané „nezávislé tribunály“ by měly tuto úlohu soudů převzít.

„Zahájili jsme konzultaci s ministerstvem vnitra o přípravě věcného řešení. Je předčasné mluvit o tom, jaké bude personální složení tribunálů. Lze si představit, že by v nich zasedali jak soudci, tak úředníci,“ uvedla mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

Konec přetahování s ministerstvem

Hlavní změnou, kterou evropská legislativa přináší, je nově nabytá pravomoc příslušného orgánu rozhodnout o udělení mezinárodní ochrany žadateli. Na základě kasačního principu mohly dosud správní soudy rozhodnutí úřadu pouze zrušit, a zahájit tak vpodstatě nové kolo projednávání žádosti.

„Současný systém je špatný, protože soudy v kasačním řízení nemohou o azylu rozhodnout. Proto se stává, že třeba třikrát u soudu vyhrajeme, věc se však vrátí ministerstvu a to azyl stejně neudělí,“ stěžuje si ředitel Organizace pro pomoc uprchlíků Martin Rozumek.

Přezkumné řízení by se navíc nově mělo řídit skutkovým stavem platným ke dni, kdy orgán ve druhé instanci o věci rozhoduje. Dřív se posuzovalo podle stavu v době původního rozhodnutí.

Nezávislé tribunály

„Ministerstvo spravedlnosti se kloní k variantě zřízení zvláštního kvazi soudního orgánu, na který by se předmětná agenda přesunula,“ sdělil k návrhu Jiří Hovorka z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.

Vznik tribunálů by však znamenal vytvoření další instance. Její rozhodnutí by bylo nadále přezkoumatelné v rámci správního soudnictví. Otázkou je rovněž zajištění nezávislosti.

„Podle nás by bylo lepší, aby pravomoc zůstala soudům. Jiné instituce se budou špatně personálně obsazovat, právních expertů je málo,“ míní Rozumek. „Navíc tady už takový pokus v minulosti byl. Říkalo se tomu komise. Nepodařilo se však zajistit jejich nezávislost, a tak byla myšlenka opuštěna,“ dodává.

V otázce zřízení tribunálů je skeptická i Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. Podle ní by měly funkci druhé instance nadále zajišťovat správní soudy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video