Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prezidentu Clintonovi jde nyní již o politické přežití

aktualizováno 
W a s h i n g t o n -
Prezident Bill Clinton včera celý den čekal na to, zda se stane třetí hlavou v historii Spojených států, jíž bude hrozit sesazení. Americká Sněmovna reprezentantů přijala očekáváný verdikt - a zněl v Clintonův neprospěch. Členové Sněmovny, v níž republikáni mají většinu, odsouhlasili republikánský návrh, aby byl prezident dále vyšetřován, zda se nedopustil činů, které mohou přivodit jeho politický konec. K návrhu se připojilo také několik desítek zákonodárců z tábora demokratů. Naopak byl zvrácen návrh demokratů, aby vyšetřování bylo alespoň omezeno časově. "Všichni směřujeme mnoha směry, avšak většinou nás vede naše svědomí," řekl předseda právního výboru Sněmovny Henry Hyde na počátku historické debaty. "Nečiníme žádné soudy. Nevznášíme ani žádná obvinění. Pouze začínáme hledat pravdu," dodal Hyde, republikán ze státu Illinois. O výsledku hlasování v republikány kontrolované Sněmovně zůstávalo včera jen málo pochyb, neboť se očekávalo, že k návrhu šetření prezidenta se připojí i řada demokratických zákonodárců. Tím se otevřelo neomezené vyšetřování Billa Clintona, které může dalece přesáhnout prezidentův poměr s bývalou stážistkou Bílého domu Monikou Lewinskou. Návrh rezoluce zmocňuje právní výbor, aby vyšetřil, zda "existuje dostatečné opodstatnění k tomu, aby Sněmovna reprezentantů uplatnila své ústavní právo k obžalobě Williama Jeffersona Clintona, prezidenta Spojených států amerických". Jak uvedla agentura AP, mnozí demokratičtí předáci projevovali v diskusi nervozitu, neboť věděli, že konzervativní část jejich strany a ti kandidáti, kteří čelí tvrdému předvolebnímu zápasu pouze měsíc před kongresovými volbami, byli nakloněni podpořit neomezené vyšetřování prezidenta, jak je navrhli republikáni. Hlasování předcházela bouřlivá debata, v níž zákonodárci nedbali na časové limity, ani na výzvy ke střízlivému tónu. Clinton ještě ve středu vyzval demokraty, aby "hlasovali podle svých zásad a dle svého svědomí". Vzhledem k tomu, že se k republikánskému návrhu na neomezené šetření prezidenta připojil větší počet demokratů, značně se tím oslabila argumentace vlády a Bílého domu, že republikáni provádějí stranický hon na Clintona s cílem zbavit jej funkce. Procedura odvolání prezidenta, impeachment, byla naposledy uplatněna v roce 1974, v době, kdy Sněmovnu ovládali demokraté a republikánský prezident Richard Nixon sídlil v Bílém domě.
Jediným dalším prezidentem, který čelil možnosti zbavení funkce, byl Andrew Johnson, nepopulární nástupce Abrahama Lincolna. Svůj úřad si v roce 1868 Johnson uhájil pouze díky jedinému hlasu v Senátu. Případ Richarda Nixona byl vyvolán politicky inspirovaným vloupáním do budovy Watergate, kde sídlilo vedení Demokratické strany. Clintonovy potíže začaly kvůli jeho sexuálnímu poměru s Monikou Lewinskou, někdejší stážistkou Bílého domu, a rozrůstaly se tím, jak se prezident snažil tento vztah utajit. Dosavadní návrh na zahájení sesazovací procedury podal právní výbor, který se opíral o zprávu nezávislého vyšetřovatele Kennetha Starra. Ten Clintona viní hlavně ze lži pod přísahou, maření spravedlnosti a zneužívání prezidentských pravomocí, což Clinton odmítl. Nicméně se spolustraníkům a Američanům omluvil za to, že USA musí kvůli jeho sexuálnímu románku s bývalou stážistkou Monikou Lewinskou procházet mimořádně tíživými chvílemi. Očekává se, že při hlasování přeběhne na stranu republikánů podle nejvyšších odhadů až 65 z celkového počtu 206 demokratů. List USA Today uvedl, že část demokratických zákonodárců se marně snažila přemluvit Clintona, aby souhlasil s republikánským návrhem na časově a obsahově neomezené vyšetřování své činnosti. Poslední průzkumy veřejného mínění naznačují, že Američané jsou stále více rozčarováni tím, jak republikáni přistupují k celému případu. Průzkum deníku USA Today ukázal, že postupem republikánů vůči Clintonovi je nyní zklamáno 58 procent obyvatel ve srovnání se 48 procenty, které vykázala anketa uskutečněná 12. září. Asi 53 procent dotázaných osob se podle ní staví proti sesazení prezidenta z funkce, přestože najevo vycházejí nová fakta. Za neméně zajímavé považují komentátoři fakt, že Clintonův skandál se nestal ústředním, dokonce ani okrajovým tématem rozbíhající se předvolební kampaně. Ozvuky skandálu jsou spíše nepřímé, když republikánští kandidáti hovoří všeobecně o životních hodnotách. Z řečnických tribun však více znějí slova o vzdělání, sociálním zabezpečení a zdravotní péči a republikánské televizní volební šoty se zaměřují na to, čeho strana dosáhla v oblasti daní a rozpočtu. Demokraté zase předkládají lidem k posouzení vcelku úspěšné hospodářské výsledky Clintonovy administrativy a nabádají, aby se Američané nedali uměle rozdělovat na soupeřící tábory.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Mercedes Třída G 5,5 63...
Mercedes Třída G 5,5 63...

r.v. 2016, naj. 36 400 km, benzín
2 800 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.