Už vývoj sčítání byl překvapující. Odborníci se shodovali, že vysoká účast hrála do karet liberálnímu kandidátovi Musávímu, ten však získal jen třetinu hlasů. Musáví označil průběh hlasování za "nebezpečnou šarádu, která by mohla zemi zavést k tyranii." Očekává se, že Musávího tábor oficiální čísla zpochybní a napadne.
Také analytici hledí na výsledky s nedůvěrou. "Je těžké uvěřit, že k takovému výsledku došlo bez podvádění," uvedl prezident Národní íránsko-americké rady ve Washingtonu. "Lidé v Íránu se dnes vzbudí do velkého šoku, pravděpodobnost, že se rozpoutají nepokoje, je vysoká," soudí Ali Ansari z Institutu iránských studií ve Skotsku.
Ahmadínežád se vítězem voleb prohlásil už v pátek, ještě během hlasování. Stejně tak Musáví. Ten si navíc postěžoval na nezákonný postup úředníků, kteří prý například nechtěli jeho lidi pouštět do volebních místností. "Počkáme na oficiální součty a pak své výhrady vysvětlíme," řekl na tiskové konferenci. Na řadu lidí se podle něj i přes prodloužení voleb vůbec nedostalo.
Reformní kandidát Musáví přišel do volební místnosti s manželkou Zaharou. V té by Írán mohl mít zase po letech opravdovou první dámu - více čtěte zde
Volební místnosti se pro 46 milionů oprávněných voličů otevřely v půl šesté ráno našeho času. Už po prvních pár hodinách bylo jasné, že účast bude letos vysoká. Leckde lidé čekali před místnostmi už hodinu před otevírací dobou.
Místnosti se měly původně uzavřít v 15:30 našeho času, komise však čas s ohledem na velký zájem několikrát posunula, místnosti se nakonec zavřely až v půl desáté našeho času s tím, že ještě poté mohli volit lidé, kteří čekali ve frontách.
Musáví: Moje lidi nechtěli pustit k volbámAhmadínežádův sok Musáví si během voleb stěžoval, že úředníci nechtěli lidi z jeho tábora pustit do volebních místností, napsal britský deník The Times. "Zabránili některým z našich představitelů, aby byli přítomni ve volebních místnostech a monitorovali hlasování," prohlásil Musáví. "Předpokládáme, že úřady vyřeší tento problém co nejdříve," dodal. Na protizákonné praktiky některých velitelů revolučních gard a básídžů (členů dobrovolné islámské milice) poukázal Musáví i v pátečním dopise ajatolláhu Chameneímu, nejvyššímu íránskému duchovnímu. Povahu těchto zásahů neupřesnil, ale označil je za "mimořádně znepokojivé". Musáví kritizoval také zablokování služby SMS, kterou jeho tým využívá ke kontaktu s voliči. "Neměli bychom se bát svobodného toku informací a úřady by měly službu zajistit, jak předpokládá zákon," řekl Músáví. |
Hlavně aby bylo lépe
Západ sledoval íránské volby velice bedlivě. Jde o hodně: zejména o jaderný program Teheránu, který podle Západu směřuje k výrobě atomové bomby. A také o výhrůžky Mahmúda Ahmadínežáda, že je potřeba vymazat Izrael z mapy. V židovském státě se včera íránskému hlasování věnovala všechna média - deníky, rádia i televize.
Vyjádřil se i americký prezident Barack Obama. Řekl, že ho "nadchla debata, která se v Íránu v předvolební kampani rozběhla". "Bez ohledu na to, kdo zvítězí, debata dává naději, že se Írán podaří zapojit do dialogu novým způsobem," prohlásil.
Prezident Ahmadínežád mluví se svými příznivci před volební místností.
Ovšem obyčejné Íránce zajímají jiné otázky. Třeba ta, jak slušně přežít. V zemi, kde například míra inflace dosahuje až 30 procent, nejde o dotaz bezpředmětný.
Ahmadínežád, který se stal synonymem ekonomického diletantství, dlouho tvrdil, že inflace dosahuje 15 procent. A zkraje týdne se skřípěním zubů přiznal, že se opravdu pohybuje na opozicí odhadnuté úrovni.
Íráncům chybí perspektivaDvě třetiny obyvatel země, která teď čítá přes sedmdesát milionů duší, ještě nedosáhly třiceti let. Fakt, že mladí nejvíce trpí nezaměstnaností, přiznávají i oficiální místa - bez práce je čtvrtina Íránců ve věku mezi 15 a 24 roky. |
Co se týče celkového počtu lidí postrádajících práci, státní média v dubnu uvedla, že se míra nezaměstnanosti zabydlela na 12,5 procentech. Nezávislí ekonomové dodávají, že skutečnost je zřejmě až dvakrát vyšší.
Když to doma nejde, jdou do USA
Na 15 milionů domácností musí měsíčně vystačit s 600 dolary, což zvláště ve městech není snadné. Mnozí volí odchod ze země. Je těžké získat přesná čísla o emigraci, ale jde o reálný problém. Pro konzervativce o to nepříjemnější, že řada Íránců odchází do "nepřátelských" USA.
Přičte-li se k výše uvedenému nedávné zvýšení cen pohonných hmot (v evropském kontextu stále směšně nízkých), rostoucí zadlužení země i neschopnost Ahmadínežádovy vlády hospodařit se zisky z prodeje nerostných surovin, mohl by se výsledek voleb zdát jasný.
Jenže neúnavný Ahmadínežád dovedl populismus k dokonalosti. "Zjevoval se na vesnicích. Všude sliboval. Obyčejní lidé poprvé spatřili prezidenta na vlastní oči, stal se jim bratrem i bohem," řekl mi v Teheránu jeden novinář. "Proto může post obhájit," dodal s pokrčením ramen.