Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prezidentské volby v Íránu: Západ zajímá jádro, Íránce obživa

  7:07aktualizováno  13. června 14:51
Íránským prezidentským volbám, ve kterých zvítězil Mahmúd Ahmadínežád, předcházela ostrá předvolební kampaň. Konzervativci dávali najevo, že se nehodlají vzdát moci. Západ upínal své naděje k liberálnímu kandidátovi Musávímu vzhledem k obtížnému dialogu s Íránem ohledně jaderného programu, Íránci chtěli spíše zamávat s nezaměstnaností a inflací.

Už vývoj sčítání byl překvapující. Odborníci se shodovali, že vysoká účast hrála do karet liberálnímu kandidátovi Musávímu, ten však získal jen třetinu hlasů. Musáví označil průběh hlasování za "nebezpečnou šarádu, která by mohla zemi zavést k tyranii." Očekává se, že Musávího tábor oficiální čísla zpochybní a napadne.

Také analytici hledí na výsledky s nedůvěrou. "Je těžké uvěřit, že k takovému výsledku došlo bez podvádění," uvedl prezident Národní íránsko-americké rady ve Washingtonu. "Lidé v Íránu se dnes vzbudí do velkého šoku, pravděpodobnost, že se rozpoutají nepokoje, je vysoká," soudí Ali Ansari z Institutu iránských studií ve Skotsku.

Ahmadínežád se vítězem voleb prohlásil už v pátek, ještě během hlasování. Stejně tak Musáví. Ten si navíc postěžoval na nezákonný postup úředníků, kteří prý například nechtěli jeho lidi pouštět do volebních místností. "Počkáme na oficiální součty a pak své výhrady vysvětlíme," řekl na tiskové konferenci. Na řadu lidí se podle něj i přes prodloužení voleb vůbec nedostalo.

Opoziční prezidentský kandidát Husáví s manželkou ve volební místnosti (12. června 2009)

Reformní kandidát Musáví přišel do volební místnosti s manželkou Zaharou. V té by Írán mohl mít zase po letech opravdovou první dámu - více čtěte zde

Volební místnosti se pro 46 milionů oprávněných voličů otevřely v půl šesté ráno našeho času. Už po prvních pár hodinách bylo jasné, že účast bude letos vysoká. Leckde lidé čekali před místnostmi už hodinu před otevírací dobou.

Místnosti se měly původně uzavřít v 15:30 našeho času, komise však čas s ohledem na velký zájem několikrát posunula, místnosti se nakonec zavřely až v půl desáté našeho času s tím, že ještě poté mohli volit lidé, kteří čekali ve frontách.

Musáví: Moje lidi nechtěli pustit k volbám

Ahmadínežádův sok Musáví si během voleb stěžoval, že úředníci nechtěli lidi z jeho tábora pustit do volebních místností, napsal britský deník The Times. "Zabránili některým z našich představitelů, aby byli přítomni ve volebních místnostech a monitorovali hlasování," prohlásil Musáví. "Předpokládáme, že úřady vyřeší tento problém co nejdříve," dodal.

Na protizákonné praktiky některých velitelů revolučních gard a básídžů (členů dobrovolné islámské milice) poukázal Musáví i v pátečním dopise ajatolláhu Chameneímu, nejvyššímu íránskému duchovnímu. Povahu těchto zásahů neupřesnil, ale označil je za "mimořádně znepokojivé".

Musáví kritizoval také zablokování služby SMS, kterou jeho tým využívá ke kontaktu s voliči. "Neměli bychom se bát svobodného toku informací a úřady by měly službu zajistit, jak předpokládá zákon," řekl Músáví.

Hlavně aby bylo lépe

Západ sledoval íránské volby velice bedlivě. Jde o hodně: zejména o jaderný program Teheránu, který podle Západu směřuje k výrobě atomové bomby. A také o výhrůžky Mahmúda Ahmadínežáda, že je potřeba vymazat Izrael z mapy. V židovském státě se včera íránskému hlasování věnovala všechna média - deníky, rádia i televize.

Vyjádřil se i americký prezident Barack Obama. Řekl, že ho "nadchla debata, která se v Íránu v předvolební kampani rozběhla". "Bez ohledu na to, kdo zvítězí, debata dává naději, že se Írán podaří zapojit do dialogu novým způsobem," prohlásil.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád před volební místností (12. června 2009)

Prezident Ahmadínežád mluví se svými příznivci před volební místností.

Ovšem obyčejné Íránce zajímají jiné otázky. Třeba ta, jak slušně přežít. V zemi, kde například míra inflace dosahuje až 30 procent, nejde o dotaz bezpředmětný.

Ahmadínežád, který se stal synonymem ekonomického diletantství, dlouho tvrdil, že inflace dosahuje 15 procent. A zkraje týdne se skřípěním zubů přiznal, že se opravdu pohybuje na opozicí odhadnuté úrovni.

Íráncům chybí perspektiva

Dvě třetiny obyvatel země, která teď čítá přes sedmdesát milionů duší, ještě nedosáhly třiceti let. Fakt, že mladí nejvíce trpí nezaměstnaností, přiznávají i oficiální místa - bez práce je čtvrtina Íránců ve věku mezi 15 a 24 roky.

Co se týče celkového počtu lidí postrádajících práci, státní média v dubnu uvedla, že se míra nezaměstnanosti zabydlela na 12,5 procentech. Nezávislí ekonomové dodávají, že skutečnost je zřejmě až dvakrát vyšší.

Když to doma nejde, jdou do USA

Na 15 milionů domácností musí měsíčně vystačit s 600 dolary, což zvláště ve městech není snadné. Mnozí volí odchod ze země. Je těžké získat přesná čísla o emigraci, ale jde o reálný problém. Pro konzervativce o to nepříjemnější, že řada Íránců odchází do "nepřátelských" USA.

Přičte-li se k výše uvedenému nedávné zvýšení cen pohonných hmot (v evropském kontextu stále směšně nízkých), rostoucí zadlužení země i neschopnost Ahmadínežádovy vlády hospodařit se zisky z prodeje nerostných surovin, mohl by se výsledek voleb zdát jasný.

Jenže neúnavný Ahmadínežád dovedl populismus k dokonalosti. "Zjevoval se na vesnicích. Všude sliboval. Obyčejní lidé poprvé spatřili prezidenta na vlastní oči, stal se jim bratrem i bohem," řekl mi v Teheránu jeden novinář. "Proto může post obhájit," dodal s pokrčením ramen.

KDO MŮŽE VLÁDNOUT ÍRÁNU?

Současný prezident Mahmúd Ahmadínežád na shromáždění v ÍránuMAHMÚD AHMADÍNEŽÁD (52 let) Současný prezident je největší nadějí konzervativců. Bývalý člen revolučních gard byl až do svého zvolení primátorem Teheránu v roce 2003 téměř neznámý. Kritiku sklízí především za mizerné hospodářské výsledky, umlčování opozice včetně médií a v neposlední řadě za zavádění tiskových soudů, které stíhají kritické novináře.

POLITIKA: Zahraniční politiku staví prezident na antiamerikanismu a neústupnosti. Nedávno zopakoval, že se nikdy nevzdá svého programu na obohacování jaderného paliva a na toto téma odmítá vést jakékoli jaderné rozhovory se světovými velmocemi. Otevřeně ho podporuje nejvyšší duchovní v zemi ajatolláh Chameneí a také chudí venkované.

Íránský opoziční prezidentský kandidát a stoupenec reforem Hosejn Músáví MÍR HOSEJN MÚSÁVÍ (67 let) Bývalý předseda vlády kandiduje za reformní křídlo a je považován za Ahmadínežádova největšího soupeře. Podle komentátorů je nejlépe schopen předložit ucelený ekonomický program. Těží z pověsti premiéra (1981-1989), který dokázal během irácko-íránské války uchránit ekonomiku před úplným kolapsem.

POLITIKA: Obhajuje širší liberalizaci jako lék na vyřešení problémů v čele s vysokou inflací a nezaměstnaností. Za cíl nové vlády označil návrat k racionalitě a v předvolební kampani hovořil o propouštění disidentů a o zlepšení postavení žen v íránské islámské společnosti.
V zahraniční politice zastává smířlivý tón k Západu. Zamýšlí pokračovat v jednáních se světovými velmocemi o kontroverzním íránském jaderném programu. Zastavení nukleárního programu ale odmítá.

Hlavní kandidát opozice a umírněných íránských kruhů Mahdí KarrúbíMAHDÍ KARRÚBÍ (72 let) Dvojnásobný předseda parlamentu (madžlesu) v letech 1990-1992 a 2000-2004 se o prezidentskou funkci ucházel už v minulých volbách. Hlavním mottem jeho předvolební kampaně je "Změna".

POLITIKA: Chce každému plnoletému Íránci věnovat podíl na výdělcích z těžby a prodeje íránské ropy. Razantně se zasazuje o zlepšení lidských práv včetně společenského postavení žen a je pro podporu neziskového sektoru. Chce být také vstřícnější v zahraniční politice, aby do Íránu přilákal investice. Poslouží-li to zájmům Íránu, nebude prý proti osobnímu jednání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Jaderná politika je však podle něj plně v kompetenci duchovního vůdce ajatolláha Chameneího.

Kandidát konzervativních kruhů Mohsen RezáíMOHSEN REZÁÍ (55 let) Spoluzakladatel a velitel revolučních gard v letech 1980-1988 je kandidát z konzervativních kruhů. V současnosti je členem nejvyššího arbitrážního sboru pro právní a náboženské otázky.

POLITIKA: V ekonomice navrhuje zvětšit podíl soukromého sektoru místo státem řízeného hospodářství. O přízeň voliček se ucházel prohlášením, že v jeho kabinetu budou zastoupeny ženy. Ahmadínežádova politika podle něj dovedla Írán na okraj propasti, v jeho ideologickém kurzu ale hodlá pokračovat. Je ochotný pokračovat v jednáních o íránském jaderném programu.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Jižní Korei začalo pravidelné korejsko-americké vojenské cvičení. Na snímku...
Armády Jižní Koreje a USA zahájily společné cvičení. Provokace, zní z KLDR

V Jižní Koreji začalo plánované jedenáctidenní vojenské cvičení, kterého se kromě padesáti tisíc jihokorejských zúčastní také 17,5 tisíce amerických vojáků....  celý článek

Ikonická hodinová věž v Londýně Big Ben na příští čtyři roky utichne.
Big Ben si odbil svoji poslední hodinu, čeká ho čtyřletá rekonstrukce

Známá hodinová věž v Londýně se v pondělí po poledni naposledy rozezněla před čtyřletou odstávkou z důvodu plánované rekonstrukce. Kromě odpojení zvonu se...  celý článek

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.