Přibližně sedm milionů oprávněných voličů mělo příležitost hlasovat v 6129...

Přibližně sedm milionů oprávněných voličů mělo příležitost hlasovat v 6129 volebních místnostech (11. října 2015) | foto: Reuters

Prezidentem Běloruska bude znovu Lukašenko, získal 80 procent hlasů

  • 214
Prezidentské volby v Bělorusku, které začaly v neděli ráno, vyhrál podle očekávání jednašedesátiletý Alexandr Lukašenko. Podle odhadů ruské agentury TASS získal 80,3 procenta, podle nezávislé televize Dožď dokonce 82,9 procenta. Lukašenko bývalou sovětskou republiku vede už dvacet jedna let.

Lukašenkovi tři soupeři, mezi nimiž byla i občanská aktivistka a první běloruská kandidátka na prezidenta Taccjana Karatkevičová, neměli podle průzkumů valné šance favorita voleb ohrozit.

Dožď uvedl, že šéf Liberálně demokratické strany Sjarhej Hajdukevič skončil na druhém místě s 4,8 procenta hlasů, Karatkevičová byla s 4,3 procenta hlasů třetí.

Přibližně sedm milionů oprávněných voličů mělo příležitost hlasovat v 6 129 volebních místnostech, několik desítek dalších bylo v zahraničí. V předstihu svůj hlas během pěti dnů odevzdala již více než třetina voličů.

Volby v Bělorusku pravidelně provází nařčení z podvodů a manipulace s hlasy. „Po formální stránce je vše v pořádku, tedy voliči hlasují tajně, bez jakýchkoliv zásahů, bez ovlivňování,“ sdělila v neděli dopoledne česká poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM), která sledovala hlasování v okolí Minsku.

Problém byl podle ní spíše v místních pravidlech umožňujících hlasovat ještě před termínem voleb. „Nejsme si zcela jisti, zda kontrola hlasů odevzdaných v předcházejících dnech bude dostatečná,“ řekla.

„Život se stal tvrdším, ale Lukašenko slibuje jistotu a stabilitu. Jen se podívejte, co demokracie přinesla Ukrajině: válku a bídu,“ řekla agentuře AP osmašedesátiletá Tamara Krylovičová, když odvolila.

Lukašenko v bývalé sovětské republice zachoval sovětský typ ekonomiky, třebaže s pomocí levného plynu z Ruska a západních půjček.

Jsem připraven na reformy, tvrdí Lukašenko

Sám prezident u volební urny novinářům řekl, že o údajných plánech na zřízení ruské letecké základny v Babrujsku si ještě promluví se svým protějškem Vladimirem Putinem. Aby si nechal vysvětlit, zda „Rusko vidí to, co my nevidíme“. O potřebě takové základny prý totiž pochybuje. Kreml se zdržel komentáře.

Lukašenko také ujišťoval, že je připraven na změny a reformy, pokud si je lidé budou přát. „Jedna věc je říct ‚kupředu!‘ a druhá, kdo dojde, až budeme vpředu. Proto to není otázka pro mě, ale pro společnost. Já jsem ochoten k jakýmkoli změnám a reformám (...) Nikdo mně ale nemůže vyčítat, že jsem po všechny ty roky (u moci) konal proti vůli lidu,“ řekl.

Režim, který bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila za „poslední diktaturu Evropy“, Západ často kritizuje za porušování lidských práv.

Evropská unie nicméně v reakci na propuštění politických vězňů a Lukašenkovu roli prostředníka v ukrajinské krizi uvažuje o pozastavení sankcí proti Minsku. Rozhodnutí má padnout až po nedělních volbách, nedojde-li k zásahu proti opozici.

V sobotu večer prošlo centrem Minsku více než 1 500 demonstrantů. Požadovali Lukašenkovo odstoupení a svobodné volby bez falšování.

Očekávám silný mandát, prohlásil Lukašenko

Sám Lukašenko dal před volbami najevo, že očekává silný mandát od voličů, kteří jej „vždy podpořili 80 procenty hlasů“, a tak si každý partner byl vědom, že za běloruským prezidentem „stojí celý národ“.

Volby sledovalo asi 900 pozorovatelů ze zahraničí, přibližně po polovině z Evropy a z postsovětského Společenství nezávislých států, a také 940 akreditovaných zahraničních novinářů.

Hlasování skončilo v 19 hodin středoevropského času. Následovat mají odhady výsledků a v noci na pondělí i předběžné výsledky.

Podmínkou platnosti voleb je účast více než poloviny z oprávněných voličů, ke zvolení hlavy státu je zapotřebí více než polovina z odevzdaných hlasů.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video