Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klíč ke kampaním je i v diskusích na webu, myslí si americký poradce

  20:01aktualizováno  20:01
Letošní kampaň před volbami prezidenta Spojených států byla nebývale drsná. Ztratil se vzájemný respekt mezi kandidáty. „Clintonová se nechala utěšit průzkumy a její poradci usnuli na vavřínech,“ uvažuje v rozhovoru pro iDNES.cz politický poradce z Kalifornie Mathew Olson.

Republikánský kandidát Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách nad demokratkou Hillary Clintonovou. (9. listopadu 2016) | foto: AP

Na jedné přednášce jste řekl, že diskuse pod články na zpravodajských webech jsou důležité. Myslíte si, že diskuse skutečně zachycují názor voličů, nebo jde jen o pár opakujících se hlasů?
Když budu dělat kampaň, tak budu diskutéry sledovat, ale nepůjdu čistě po jejich myšlenkách. Jde o to sledovat, na co narážejí. Můžete to pak použít v reklamě. Například ohledně Clintonové se mohlo v diskusích objevit: „Nevěřím Hillary Clintonové kvůli e-mailům.“ Vy si to najdete a zjistíte, o jakou kauzu jde a jak moc do ní byla zainteresovaná. Pak se to pokusíte využít proti ní. Jak moc z toho můžeme vyčíst? Není to vždy nejúčinnější, ale rozhodně je dobré to sledovat.

Mathew Olson

Narodil se 23. června 1989 v Anaheimu v Kalifornii. Vystudoval filozofii a literaturu na univerzitě v Oregonu. O rok později získal titul i na univerzitě v Belgii. Věnuje se politickému poradenství.

Kampaň má více rozměrů - letáky, reklamy, mítinky s voliči. Co je nejdůležitější částí kampaně?
To nejdůležitější je efektivní použití peněz a efektivní využití fondů kampaně. Pokud efektivně využijete peníze, můžete být nejvíce slyšet. Správné využití zdrojů je důležité ve všech volbách. Jde o to, kolik peněz můžete dát na letáky posílané poštou, kolik můžete dát za reklamu v televizi a rádiu. I když Hillary Clintonová utratila více peněz než Donald Trump, otázkou zůstává, jestli je utratila efektivně a cílila správně.

Tudíž nejde jen o množství propagace ale i o správné zacílení?
Vždy je to o zacílení. Nástroje, které potřebujete k tomu, abyste zacílila správné voliče, také nejsou zadarmo.

Mluvil jste o letácích posílaných poštou, stejně tak se stále dělá canvassing, kdy sympatizanti kandidáta chodí ode dveří ke dveřím a lobbují za něj. Má tohle v době internetu ještě smysl?
Ačkoliv se doba mění, je tu stále výrazné procento populace, které nemá Facebook a nemá přístup k digitální reklamě. Jde o starší generace, které ale chodí častěji k volbám. Ti přitom tyhle reklamy nevidí, takže pošta a canvassing jsou způsoby, kterými je můžeme zasáhnout.

Částí kampaní je i negativní reklama a napadání protikandidáta. Jaké má meze a co už může kandidátovi spíše uškodit?
Já jsem to vždycky bral tak, že útoky na rodinu jsou za hranou. Některé kampaně to přesto dělají. U Trumpa, který útočil na Billa Clintona, nemůžeme říct, nakolik to pro něj byl zisk. Nicméně nevím o tom, že by šel například po Chelsea Clintonové (dcera Hillary, pozn. red.). Kdyby šel, tak by se to rozhodně projevilo. Šel po Billovi, ale tam by se dalo říct, že je to fér. Bill přeci jen dělal do politiky.

Jak byste hodnotil letošní prezidentskou kampaň?
Tahle kampaň nás hodně naučila o cílení na voliče. Hodně lidí by řeklo, že byla hodně drsná a že se jim nelíbila. Hodně lidí rozčilovalo, jak se kandidáti vzájemně špinili, zvláště na prezidentské úrovni.

Prezidentské volby v USA

Chcete říct, že dříve to nebylo?
V minulých volbách se kandidáti respektovali. Vzpomínám si na volby v roce 2004, kdy proti sobě stál George W. Bush a nynější ministr zahraničí John Kerry. Myslím, že v to bylo v jejich poslední debatě. Vzájemně si lichotili a řekli, že uznávají jeden druhého, ačkoliv spolu v některých věcech nemusí souhlasit. Letos v poslední debatě nedokázala Hillary Clintonová říct jedinou dobrou věc o Donaldu Trumpovi. Musela pochválit jeho děti. On přitom o ní řekl i něco pěkného. Složil kompliment její průbojnosti a tomu, jak si za věcmi jde.

Myslíte, že letošní volby byly v tomto výjimečné?
Voliči nyní snesou více urážek mezi kandidáty než dřív. Vezměte volby v roce 1960, kdy proti sobě stáli Kennedy a Nixon. Jsem si jistý, že Nixon chtěl říct Kennedymu mnohem více urážek, než skutečně řekl, ale prostě nemohl. Tehdy nebyla taková doba. Myslím, že kdyby se tahle kampaň vedla nyní, bylo by to jen o vzájemném házení špíny. Je možné, že v dalších letech to bude ještě horší. Mění se naše vidění toho, co je nám svaté a tyhle volby skutečně něco změnily.

Kde si myslíte, že udělala Hillary Clintonová chybu?
Necílila na ty správné voliče ve správných oblastech. Věřila, stejně jako hodně lidí, že vyhraje. Brala to jako samozřejmost. Odhady, které ukazovaly, že vyhraje, ji utěšily. Možná také její poradci usnuli na vavřínech. Možná jí nedokázali osobně říct, že by měla přitlačit. Lidé z její kampaně si byli jisti výhrou a ona se měla spíše obklopit lidmi, kteří budou brát cílení na voliče více vážně. Ani vystoupení s celebritami jí nepomohla. Myslela si, že jí to přinese nové hlasy, ale minulo se to účinkem.

Když bych to obrátila. Chcete říct, že základ Trumpova úspěchu bylo, že dokázal dobře poznat a zacílit správnou skupinu voličů?
Efektivně, dokázal to udělat efektivně. Měli strategii a v tom, co dělali, byli dobří. Trumpova kampaň věděla, že je druhá strana přebije ve výdajích. Věděli, že Clintonová má výhodu. Věděli, že mají kandidáta s chybami. Dokázali ale udělat jednu věc - dát důraz na to, že lidé nevolí pro Trumpa, ale volí proti Hillary. To voliči dokázali přijmout.

Je Trump výjimkou, nebo ukazuje nový trend v americké politice?
Podívejte se na bývalého guvernéra Minnesoty Jessieho Venturu a bývalého guvernéra Kalifornie Arnolda Schwarzeneggera. Tihle lidé vydláždili Donaldu Trumpovi cestu k prezidentství. Tohle byli lidé, kteří neměli žádné politické zkušenosti a přitom úspěšně kandidovali na vysoký post. Oba se dokázali chytit protivládních nálad ve společnosti a vyhráli.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.