Bitva o Bílý dům začíná. První kandidáti se už hlásí, Hillary vyčkává

  • 269
Do příštího klání o křeslo v Oválné pracovně zbývá ještě rok a půl. Přesto už USA ožívají předvolebními kampaněmi a pomalu se začínají rozšiřovat řady těch, kteří se o post šéfa Bílého domu hodlají utkat. Naposledy v úterý oficiálně oznámil svoji kandidaturu republikánský senátor Rand Paul.

Dvaapadesátiletý senátor za stát Kentucky oznámil kandidaturu v úterý nejprve na svých webových stránkách a o několik hodin později ji potvrdil také jeho takzvaný politický akční výbor, tedy orgán zajišťující finanční podporu kandidátům.

„Kandiduji na prezidenta, abych navrátil naši zemi zpět ke kořenům svobody a omezeného vládnutí,“ dušoval se podle agentury Reuters Paul, když oznamoval svoji kandidaturu pro prezidentské volby v roce 2016.

Republikánský senátor Ted Cruz hovoří v Sioux City ve státě Iowa na téma homosexuálních sňatků (1. dubna 2015).

Stal se tak po texaském senátorovi Tedu Cruzovi teprve druhým politikem, který oficiálně deklaroval, že se hodlá o post hlavy státu příští rok ucházet

Zejména v libertariánsky laděných kruzích za oceánem Paulovo jméno přitom poměrně silně rezonuje. Časopis Time ho loni na podzim dokonce tituloval „nejzajímavějším mužem na americké politické scéně“. Ostatně, sám Paul prohlašuje, že je „jiný typ republikána“ než jeho spolustraníci.

V otázce zdravotnické reformy či výše daní je sice stejně nesmlouvavý jako oni, z náruče své partaje ale utekl, třeba když se nedávno zostra pustil do exprezidenta George W. Bushe kvůli americkému angažmá v Iráku. Stejně nekompromisně se opřel kvůli zásahům do soukromí také do šéfa NSA a své spolustraníky nepřestává vyvádět z údivu mimo jiné, když v rozporu se zbytkem republikánů na půdě Kongresu prosazuje dekriminalizaci marihuany.

Navzdory příznivým adjektivům na titulních stránkách amerického tisku mu ale podle aktuálních průzkumů nefandí víc než něco přes osm procent republikánů.

Mezi republikány bude o kandidaturu mimořádný zájem

Klání ve stranických primárkách 2016 přitom bude podle všeho mimořádně napínavé. O prezidentský úřad se má ucházet asi desítka kandidátů.

Další republikáni, kteří chtějí do Bílého domu

Mezi dalšími republikánskými politiky, kteří dříve naznačili záměr ucházet se o prezidentský úřad, je například guvernér státu Winsconsin Scott Walker či bývalý guvernér Arkansasu Mike Huckabee. V průzkumech se oba podle agentury Reuters umisťují hned v závěsu za Jebem Bushem.

Stejné šance jako senátoru Tedu Cruzovi pak průzkumy přisuzují guvernérovi státu New Jersey Chrisi Christiemu či populární postavě veřejného života, neurochirurgovi Benu Carsonovi.

Mezi dalšími, kteří veřejně opakovaně otevřeli otázku možné prezidentské kandidatury, jsou například bývalý senátor Rick Santorum, někdejší guvernér Texasu Rick Perry, současný louisianský guvernér Bobby Jindal či jedna z nejvlivnějších žen byznysu, bývalá šéfka Hewlett-Packard Carly Fiorinaová.

S jistotou pak naopak nebude znovu kandidovat protikandidát Baracka Obamy z roku 2012 Mitt Romney. Po počátečním zvažování si koncem ledna opětovnou kandidaturu rozmyslel.

Již nyní je jasné, že ve stranickém klání počátkem příštího roku se Paulovi postaví texaský senátor Ted Cruz, jenž by se kvůli svým hispánským kořenům mohl dočkat vydatné podpory této početné komunity. Hned příští pondělí pak plánuje svoji kandidaturu formálně ohlásit také další republikán s hispánskými kořeny, floridský senátor Marco Rubio.

Další jejich spolustraníci možnou kandidaturu podle oficiálních prohlášení stále ještě zvažují - mezi nimi i jeden vskutku prominentní člen partaje, dvaašedesátiletý bývalý floridský guvernér Jeb Bush.

Jeb Bush loni v prosinci prohlásil, že možnost ucházet se o post prezidenta Spojených států hodlá „aktivně zkoumat“. Tento krok podle jeho slov vyplynul z debaty o budoucnosti USA, na kterou došlo při rodinné večeři na Den díkůvzdání (více o tom zde).

Než však s plnou platností oznámí své rozhodnutí jít do voleb, chce prý nejprve začít shánět podporu pro případnou kampaň. Zda bude kandidovat, záleží totiž na tom, jak úspěšný bude nábor příznivců a finančních zdrojů. Nicméně s ohledem na to, že v Oválné pracovně před ním usedl již jeho otec i starší bratr, se lze domnívat, že o štědré dárce nebude mít nouzi a že pouze s oznámením kandidatury strategicky vyčkává.

Demokraté vyčkávají

Zřejmě ze strategických důvodů vyčkává se zveřejněném kandidatur ostatně také demokratický tábor. Na rozdíl od republikánů dosud demokraté nezveřejnili jediného kandidáta pro stranické primárky.

Demokraty čeká po osmiletém úřadování Baracka Obamy nelehký úkol obhájit Oválnou pracovnu pro svoji partaj. Současné rozložení sil na americké politické scéně přitom k nim není příliš shovívavé - republikáni od podzimních voleb ovládají obě komory Kongresu, Senát i Sněmovnu reprezentantů. Přirozeně se tak na jejich adresu snáší vydatnější kritika, než tomu bylo doposud, a pro nadcházející období v tomto rozhodně nelze očekávat změnu, právě naopak.

Někdejší ministryně zahraničí USA hovoří ve Washingtonu (23. března 2015).

S napětím nyní všichni čekají, jestli demokraté do klání o Bílý dům vytáhnou svůj trumf v podobě bývalé ministryně zahraničí a někdejší první dámy Hillary Clintonové, o jejíž kandidatuře se již dlouho spekuluje.

Ač sama opakovaně prohlašuje, že se dosud ještě definitivně nerozhodla, vše ostatní svědčí o opaku. Propagační platforma Ready for Hillary má za dva roky své existence na kontě vše od potištěných mikin přes psí oblečky až po „Hillary Bus“, s nímž její podporovatelé křižují Spojené státy (podrobnosti se dočtete zde).

Jak uvádí agentura AP, tomuto uskupení se také navzdory příspěvkovému limitu 25 tisíc dolarů na hlavu podařilo vybrat na její podporu v klání o prezidentský úřad již 14 milionů dolarů - a to oficiálně kandidaturu Clintonová ještě ani neoznámila. Čeká se nicméně, že politička by tak měla učinit každým dnem.

Kromě ní kandidaturu v demokratickém táboře zvažuje také někdejší guvernér Marylandu Martin O’Malley nebo bývalý senátor Jim Webb. Jak ale glosuje americký tisk, jejich boj o Bílým dům je spíš bojem o místo v září reflektorů kdesi v pozadí jejich ženské protikandidátky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video