O nové hlavě státu v parlamentu se má opakovaně hlasovat ve čtvrtek. Pokud nový prezident nebude zvolen hned napoprvé, mají o něm poslanci rozhodovat podruhé 11. května a případně potřetí 15. května.
Opoziční poslanci páteční volbu prezidenta bojkotovali a do sněmovny se nedostavili. Hlasování následně napadli u ústavní soudu s tím, že se ho zúčastnilo jen 361 z nich, a bylo proto neústavní.
Snažili se zabránit tomu, aby křeslo prezidenta získal kandidát vlády a nejdůležitější funkce v zemi ovládl proislámský tábor. To by podle nich mohlo ohrozit světský charakter státu.
Premiér Turecka Recep Tayyip Erdogan nakonec v úterý oznámil, že jeho vláda bude usilovat o vyhlášení předčasných parlamentních voleb na 24. června nebo 1. července.
Zároveň se vyslovil pro změnu způsobu volby prezidenta , kterou by místo parlamentu měl volit přímo lid. Na tiskové konferenci dále prohlásil, že jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) chce docílit toho, aby se zkrátilo období působnosti parlamentu z pěti let na čtyři.
Nové volby by uvítaly především obchodní a finanční kruhy, protože doufají, že tržně orientovaná Erdoganova strana v parlamentu získá výraznou většinu a bude prosazovat reformy.
Předčasné parlamentní volby by podle mnohých mohly současně zmírnit napětí mezi vládním proislámským táborem a stoupenci důsledné odluky státu a církve. V neděli se v Istanbulu konalo až milionové shromáždění zastánců sekularizace, ke kterým patří i vlivná turecká armáda. - více zde
Její vysoce postavení činitelé minulý týden upozornili, že vývoj v zemi sledují se znepokojením a že jsou případně připraveni zasáhnout. To vyvolalo ostré reakce nejen vlády, ale i Evropské unie, s níž Turecko vede přístupová jednání.
