Tusk tak chce ukončit vleklé koncepční spory mezi ním a prezidentem. Ten totiž pomocí veta úspěšně blokuje řadu premiérových klíčových reforem. Nezdarem takto skončily penzijní a zdravotní reformy i zákony týkající se médií. Kaczynski svá odmítnutí vysvětloval bolestným dopadem reforem na běžné dělníky.
Prezident tímto způsobem spolupracuje se svým dvojčetem Jaroslawem, který vede opoziční euroskeptickou stranu Právo a spravedlnost. Společně brání i Tuskovým snahám zavést v Polsku euro. Kaczynski podobně jako Klaus dlouho bránil podpisu Lisabonské smlouvy.
"Prezident by neměl být nadán právem veta. Lidé rozhodnou ve volbách a státní instituce by měly vykonávat jejich rozhodnutí, ne být mezi sebou v konfliktu," řekl Tusk na tiskové konferenci při příležitosti výročí jeho
O Reformě"Usilujeme o to, aby rozhodující pravomoce měla vláda. Prezidentské veto přináší více škod než užitku," uvedl premiér Tusk. |
"Usilujeme o to, aby rozhodující pravomoce měla vláda. Prezidentské veto přináší více škod než užitku," dodal premiér.
Tusk v poslední době viní Kaczynského z nebezpečného nárůstu deficitu státního rozpočtu a prohloubení polského státního dluhu. Prezident už totiž deklaroval připravenost zablokovat Tuskova úsporná opatření.
Pokud by prošly Tuskem naplánované změny, role prezidenta by se proměnila na spíše ceremoniální. Do funkce by ho volil parlament a nikoli voliči přímo, jak tomu bylo doposud.
V současnosti nejpopulárnější polský politik Tusk doufá, že se ústavní reformu podaří prosadit do příštích parlamentních voleb v říjnu. Nevyloučil ani referendum o této otázce.
Naproti tomu poradce prezidenta Pawel Wypych o premiérových návrzích pochybuje. Označil je za uzurpování moci. Navíc je podle něj nerealistické, aby v tak krátkém časovém úseku byla změněna ústava.
Tusk by s reformou přesto mohl uspět. Bude k tomu ale potřebovat hlasy levicové opozice a odpadlíků z Práva a spravedlnost. Jen tak může dát dohromady třípětinovou většinu, která by odolala prezidentskému vetu. Právo a spravedlnost bude zcela jistě proti.
Spory o reprezentaci při EU
Aktuální spor o právo veta jistě není první ani posledním mezi polskými politickými špičkami. Polský ústavní soud již musel v minulosti řešit svár o zastupování Polska při jednáních EU. Právo zastupovat zemi na konferencích si totiž osobovali premiér i prezident zároveň. -čtěte Soud rozťal spor Tuska s Kaczynským: Prezident může jet, kam chce
Ústavní soud v květnu sice prezidentovi přiznal právo Polsko na jednáních reprezentovat. Zároveň mu ale přikázal, že musí vždy postupovat v souladu s vládou. Ta určuje mezinárodní směřování země. Prezident se navíc nesmí vyjadřovat k dění v EU, aniž by to předtím s premiérem konzultoval.
Analytici všeobecně očekávali, že se bude Tusk v následujících volbách ucházet o post prezidenta. Pokud se mu však povede prosadit zmíněné ústavní reformy, zůstane pravděpodobně na pozici premiéra.
Pravomoce Polského prezidentaPrezident polské republiky je volen v přímém hlasování na pětileté funkční období. Představuje formální hlavu státu. Má však výrazně silnější postavení než ostatní prezidenti střední Evropy. Vypisuje volby do Sejmu i Senátu, v mimořádných případech může obě komory rozpustit. Nejmarkantnější je nicméně jeho právo veta. Narozdíl od veta v ČR, na jehož přehlasování stačí 101 hlasů, je v Polsku potřeba 3/5 většina všech přítomných poslanců Sejmu. |
