Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prezidenti zemí Visegrádské čtyřky jednali o energetice i Romech

  19:18aktualizováno  19:18
Prezidenti České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska ukončili jednání dvoudenního summitu Visegrádské čtyřky v Karlových Varech. Shodli se na významu seskupení, díky kterému mohou například koordinovat postup v důležitých jednáních Evropské unie.

Prezidenti zemí Visegrádské čtyřky na závěrečné tiskové konferenci v Karlových Varech | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Summit byl podle prezidenta Klause do jisté míry přelomový, protože se zásadně obměnilo vrcholné složení tohoto seskupení. Zatímco Václav Klaus a slovenský prezident Ivan Gašparovič jsou mnohaletí účastníci schůzek, nedávno zvolení prezidenti Pál Schmitt z Maďarska a polský Bronislaw Komorowski byli na setkání Visegrádské čtyřky poprvé.

První dámy uchvátil relikviář svatého Maura

"Bylo to naše první setkání s maďarským a polským prezidentem," řekl Václav Klaus. Předchozí jednání byla podle něho už do jisté míry rutinní záležitostí, zatímco teď se obnovená čtyřka opět sehrává.

Na úvod páteční slavnostní večeře ve Velkém sálu Grandhotelu Pupp Václav Klaus připomenul, že se blíží dvacetileté výročí novodobé historie tohoto uskupení. Přiznal také, že zpočátku představu Visegrádské čtyřky, kterou ve své době chápal jako náhražku plnoprávného členství zemí v EU a NATO, spíše odmítal.

"Vždy jsem však chtěl, abychom ve vlastním zájmu dokázali co nejlépe spolupracovat," dodal. Ukázkou takové úspěšné spolupráce byla podle Václava Klause Středoevropská zóna volného obchodu. "Vstupem do EU a NATO naše spolupráce získala nový rozměr," uvedl Václav Klaus.

"Použiji výraz pana prezidenta Komorowského, který řekl, že Visegrádská čtyřka je užitečný mechanismus," zhodnotil Václav Klaus na závěrečné tiskové konferenci v hotelu Imperial význam summitu i celé Visegrádské čtyřky.

Maďarský prezident: Příští rok bude v Evropské unii rokem střední Evropy

Prezidenti se také shodli na tom, že chtějí koordinovat svůj postup při předsednictví Maďarska a Polska v Evropské unii v příštím roce. "Příští rok bude v Evropské unii rokem střední Evropy, řekl maďarský prezident Pál Schmitt.

Dalšími společnými prioritami budou také otázka energetické bezpečnosti a odstraňování bariér mezi zeměmi Visegrádské čtyřky a některými dlouholetými členskými státy EU. "Pořád ještě země Visegrádské čtyřky mají pocit, že mezi nimi a tou starou Evropskou unií jsou určité překážky, brzdy, bariéry," uvedl Václav Klaus.

Slovenský prezident Gašparovič přispěl do vzájemných debat připomenutím romské otázky, kterou považuje za velmi palčivou nejenom pro Slovensko a Českou republiku, kterých se týká nejvíce. Podle slovenského prezidenta je třeba romskou otázku otevřít v rámci celé Evropské unie. "Je třeba najít společnou filozofii. Jednotlivé země nejsou schopny problém samostatně v krátkém čase vyřešit," řekl Gašparovič.

Podle slovenského prezidenta je třeba působit na Romy tak, aby poskytovanou pomoc akceptovali jako formu spolupráce, do které se musí sami aktivně zapojit. Podle maďarského prezidenta Schmitta je důležité například umožnit mladým Romům přístup ke vzdělání a odbourávání předsudků. Co se týče celkového zhodnocení summitu, splnil podle Klause očekávání a potvrdil význam existence Visegrádské čtyřky.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na jihu jsou stále stovky lidí bez elektřiny, některé vlaky pojedou až zítra

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách stovky lidí bez elektřiny. Většina poruch už se během soboty a v noci na neděli podařila opravit, přesto...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.