Gašparovič a Klaus se také shodli na tom, že unie by měla být opatrnější v prohlášeních týkajících se jejího dalšího rozšiřování například o Turecko nebo Ukrajinu.
"Všichni jsme pro další rozšiřování," řekl český prezident. Dodal, že první na řadě by mělo být právě Chorvatsko.
Hlavy států se však podle Klause neshodly na tom, jestli unie postupuje správně, když její představitelé otevřeně hovoří o možnosti vstupu do EU v případě Ukrajiny nebo Turecka. Právě Turecko, které o členství usiluje už delší dobu, je podle něho negativním příkladem nesplněných slibů.
Gašparovič však později tvrdil, že prezidenti se nakonec shodli i v této otázce. "Nemyslím si, že tam byl rozdílný názor, jen tam došlo k úvaze, jak dále," poznamenal slovenský prezident.
Členství v EU by se mělo slibovat jen státům, které mají reálné šance splnit vstupní kritéria, myslí si podle Gašparoviče hlavy států V4. Bude to podle něho platit i pro Ukrajinu, jejíž členství v EU podporuje Slovensko, dodal.
Přijímání nových členů navíc v současnosti podle Gašparoviče komplikuje i skutečnost, že kvůli nesouhlasu Irska nebyla přijata lisabonská smlouva.
Evropští politici se totiž neshodují v tom, zda další rozšíření EU umožňuje v současnosti platná smlouva z Nice. Unie se naposledy rozšířila o Bulharsko a Rumunsko a v současnosti má 27 členů. Chorvatský premiér Ivo Sanader začátkem září řekl, že počítá s tím, že jeho země bude do roka připravená na členství v EU.
Prezidenti V4 podobně jako loni kritizovali omezení, která vůči občanům novějších členských států uplatnili někteří starší členové například při zaměstnávání. "Je to prvek politické diskriminace rovnoprávného člena," dodal Gašparovič.
Prezidenti čtyř středoevropských zemí mají na dvoudenní schůzce rovněž jednat o bezpečnosti v Evropě a o situaci v Gruzii po nedávném ozbrojeném konfliktu s Ruskem. Diskutovat chtějí i o plánu Spojených států vybudovat v Česku a v Polsku základny protiraketového systému, což vyvolalo kritickou reakci zejména ze strany Ruska.
