Návštěvy prezidentů v Plzni mívaly velmi často jako jeden z hlavních bodů programu návštěvu plzeňské Škodovky. A asi nejdůležitější z nich byla ta vůbec první. Už 17. května 1919 navštívil město poprvé jako prezident T. G. Masaryk, který tehdy rozhodl o budoucnosti strojírny.
Podle škodováckého historika Vladislava Krátkého nastala pro podnik jako významnou zbrojovku po první světové válce těžká situace.
Prezident T. G. Masaryk v Plzni v roce 1929.
"Rakousko-Uhersko jako hlavní odběratel přestalo existovat, firma měla obrovské dluhy z úvěrů. Ve vzduchu visela otázka, zda podnik zestátnit nebo zcela uzavřít, protože se předpokládalo, že válka je nadlouho pryč. Mladý stát už ale válčil s Maďary o území a Masaryk řekl, že uzavření Škodovky nepřipadá do úvahy. Jednak kvůli dodávkám kvalitních zbraní československé armádě, jednak i kvůli sociálním aspektům. Podnik dával práci tisícům lidí," připomíná Vladislav Krátký.
Škodovku později spojila ještě jedna drobná epizoda - v roce 1926 předali prezidentovi v Lánech jako dar luxusní vůz Hispano Suiza, který tehdy Škoda Plzeň vyráběla.
Pochlubte se svými snímkyMáte vlastní fotografie či zážitky ze setkání s československými a českými prezidenty? Posílat je můžete do plzeňské redakce MF DNES na email redplz@mfdnes.cz. |
Podle knihy Dějiny Plzně v datech pobyl T. G. Masaryk v Plzni ještě 2. října 1921, kdy se spolu s premiérem, ministry a předsedou parlamentu zúčastnil položení základního kamene Masarykovy školy na Pražském předměstí a veřejného cvičení Dělnické tělovýchovné jednoty na dostihovém závodišti v dnešních Štruncových sadech.
V Plzni se první prezident zastavil na krátké konzultace také během svého zájezdu do Domažlic a Klatov ve dnech 2. a 3. května 1923. A v roce 1929, 6. července, byl Masaryk v Plzni oficiálně počtvrté - zhlédl sletové cvičení Sokolů na Borech, navštívil Masarykův léčebný a výchovný ústav pro zmrzačené v Plzni a v Pekle pak zavzpomínal na počátky své politické kariéry.
Prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou v Plzni v roce 1936.
Druhému československému prezidentovi Edvardu Benešovi udělilo plzeňské zastupitelstvo čestné občanství 4. května 1936. Jmenovací ceremonie se pak uskutečnila během prezidentovy návštěvy Plzně 21. června.
Beneše pak ale Plzeňané velkolepě přivítali především 15. června 1945, po osvobození města Američany. Mimo jiných s ním v delegaci přijel také pozdější komunistický prezident Ludvík Svoboda.
Beneš dekoroval Američany čs. vyznamenáními, poobědval v Měšťanské besedě a odpoledne pronesl projev na náměstí Republiky. Návštěvu svého rodného kraje - pocházel z Kožlan na severu Plzeňska - zakončil odjezdem na velitelství Čs. samostatné obrněné brigády do Žinkov.
O návštěvě prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda v Plzni se nepodařilo najít žádný záznam. Existuje pouze fotografie z roku 1945, kdy do města přijel ještě jako náměstek předsedy vlády. Kam jinam? Do Škodovky.
Už osm měsíců po jeho smrti, a také pět měsíců po plzeňské vzpouře proti měnové reformě, navštívil Plzeň 7. listopadu 1953 prezident Antonín Zápotocký. Ten v rámci oslav 36. výročí Velké říjnové socialistické revoluce odhalil ve městě pomník J. V. Stalinovi.
Prezident Antonín Zápotocký v Plzni v roce 1956.
Další sochu odhaloval v Plzni o pár let později - 9. ledna 1958 - Zápotockého nástupce Antonín Novotný. Jednalo se o pomník V. I. Lenina na nádvoří Škodových závodů.
Novotný také 8. září 1961 doprovázel při návštěvě Plzně kubánského prezidenta Osvalda Dorticose a 5. června 1965 jugoslávského prezidenta Josipa Broze-Tita.
Ludvík Svoboda zavítal do Plzně jako prezident republiky poprvé 3. července 1968. Při mítinku na náměstí Republiky se tu ještě řečnilo o novém typu socialismu. Další Svobodova návštěva se uskutečnila krátce po srpnové ruské invazi 11. září.
Prezident Ludvík Svoboda měl na nádvoří Škodovky projev v roce 1968.
V srpnu 1970 ve městě pobyl při vojenské přehlídce na závěr společného vojenského cvičení Československé lidové armády a střední skupiny sovětských vojsk Taran.
Gustáv Husák byl v západočeské metropoli podle Dějin Plzně v datech 12. dubna 1974, kdy doprovázel s předsedou vlády Štrougalem maďarskou stranickou a státní delegaci.
Nejslavnější návštěva prvního polistopadového prezidenta Václava Havla v Plzni byla ta při obnovených květnových oslavách osvobození americkou armádou ve dnech 5. a 6. května 1990.
Prezident Václav Havel přijel do Plzně v roce 1990 s velvyslankyní USA Shirley Temple-Black.
Havel spolu s velvyslankyní USA Shirley Temple-Blackovou položili základní kámen k Pomníku osvoboditelů města Plzně, převzali čestné občanství a symbolické klíče od města.
Václav Klaus přijel do Plzně hned den po svém zvolení prezidentem České republiky, a to 1. března 2003, kdy tu navštívil zasedání výkonné rady ODS. Naposledy při něm vystoupil jako čestný předseda své strany.
V kraji byl pak na oficiální návštěvě ve dnech 13.-15. října téhož roku, po prvním dnu stráveném převážně na Klatovsku v Plzni přespal.
Prezident Václav Klaus byl v Plzni naposledy v roce 2011.
V Plzni besedoval se studenty ZČU, na náměstí se setkal s obyvateli a posléze s podnikateli.
Další den navštívil severní Plzeňsko, po návratu obědval v Prazdroji, prohlédl si katedrálu sv. Bartoloměje a vystoupil na věž hradu Radyně.
Na poslední třídenní návštěvě kraje byl Václav Klaus v červnu 2011, kdy mimo jiné použil unikátní přívoz přes Berounku v Darové.
