Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prezidentem? Pořád o sobě pochybuji

  0:01aktualizováno  0:01
Před čtyřmi měsíci odešel z politiky do penze a někteří jej už volají zpátky: Staň se novým prezidentem. On však má dvě podmínky. Splněna je zatím jen jedna. Miloš Zeman sedí v křesle, na nohou bačkory, a kouří dýmku. Natahuje ruku na pozdrav. "Omlouvám se, že ani nevstanu, ale to víte, bolí mě záda." Přesto působí v nedělním dopoledni v útulném pokoji své chalupy na Vysočině velice spokojeně.

Minule, když jsme se tady potkali, jste si pochvaloval, kolik jste nasbíral hub, a dělal jste si k obědu smaženici. Co si dáte dneska?

Dneska budu mít hovězí polévku ze sáčku, do které - což je možná zrůdnost - přiliju trošku smetany. Jako chalupář to mám vyzkoušené. Je to velice dobré.

Máte tu takovou mládeneckou domácnost. Jak se tady cítí velvyslanci, kteří vás tu navštěvují?

Přijímám je na základě jejich žádosti, nikoliv na základě svého pozvání. A podle toho, co říkali, tak se tady cítí dobře. Člověk, který by považoval za příliš důležité prostředí, ve kterém se jakákoliv schůzka odehrává, by preferoval vnější symboly, a ne podstatu věci. Takoví lidé bývají povrchní. A to velvyslanci, které jsem tady přijal, nejsou.

Z těch diplomatických návštěv se dá soudit, že jste se příliš neodstřihl od světa politiky. Zjistil jste snad, že bez něj nemůžete být?

Kdybych bez něj nemohl být, tak si sem ty hosty budu zvát. Ale já jsem si sem za celou dobu nepozval jednoho jediného hosta. Kromě toho - když jsem se podíval na výpis svých telefonů, tak jsem zjistil, že volám tak dvakrát třikrát měsíčně, a to výlučně své rodině.

Ale teď chcete být prezidentem. Takže vás politika dál přitahuje.

Já bych neřekl: Chcete být prezidentem. Kdybych jím chtěl být, tak bych vedl volební kampaň. Jsem tady jako jezevec v noře zalezlý na Vysočině. Respektuji názory lidí, kteří si přejí, abych prezidentem byl, a jak možná víte, dal jsem si dvě veřejné podmínky.

Za prvé, že o tom musí rozhodnout především vnitrostranické referendum ČSSD jsem patrně jediný z kandidátů, který zcela upřímně a zcela vážně pochybuje o tom, zda by byl nejvhodnějším kandidátem. Druhou podmínkou je, že se před tím, než bych případně nastoupil do volebního klání, musí v první volbě ukázat, že kandidát jiné parlamentní strany není průchozí.

První podmínka byla splněna, protože referendum dopadlo, jak dopadlo. Nicméně krizovou situací není sama prezidentská volba. Krizovou situací je až to, když v první volbě není nikdo zvolen.

A bylo by pro vás lepší, kdyby v první volbě někdo zvolen byl a vy do druhé nemusel?

Víte, je to tak trošku schizofrenní situace. Pokud nebudu zvolen prezidentem, bude to znamenat, že budu mít dostatek volného času pro svoje osobní záliby. A to je nesporně příjemné. Ale pokud budu zvolen prezidentem, budu to chápat jako výraz důvěry a budu mít pocit odpovědnosti.

Před chvílí jste řekl, že krize a čas pro vás nastane pouze tehdy, nebude-li v první volbě zvolen "kandidát jiné parlamentní strany". Z toho plyne, že by podle vás ČSSD neměla do první volby posílat nikoho jiného.

Toto je na rozhodnutí ústředního výboru ČSSD, který se sejde 7. prosince. Trochu mě zamrzelo, že ze čtyř kandidátů v tomto referendu ČSSD byl jen jeden člen ČSSD. Logicky by měl být kandidátem ČSSD sociální demokrat, tak jako mají ostatní strany své kandidáty. Ale myslím si, že účast na první volbě by neměla být chápána jako jakási posedlost a že by případná neúčast na první volbě byla chybou. Když skokan o tyči vynechá nějaký pokus, tak to není gesto slabosti. Je to naopak gesto síly.

Dovede odhadnout, od koho byste mohl při volbě dostat podporu? Protože hlasy sociálních demokratů vám stačit nemohou.

Volba je tajná a podle mého názoru by jakýkoliv prezident neměl být zvolen nějakou upatlanou ad hoc koalicí s těsnou většinou. Bylo by dobré, aby získal podporu napříč politickým spektrem. A byť by byl navržen vládní stranou, bylo by dobré, aby získal podporu jak od levé, tak pravé opozice, protože je to prezident všech občanů, a ne jen reprezentant nějaké politické strany.

Před časem jste - ještě jako premiér - na prezidenta navrhoval Otakara Motejla. Teď kandidujete sám a on už vaši podporu nemá. Čím to?

Změnil jsem stanovisko, a to ze dvou důvodů. Ten první byl, že Otakar Motejl jako ombudsman podal ústavní stížnost vůči regulaci nájemného, čímž se postavil jednoznačně na stranu majitelů domů a proti nájemníkům. Sociálně demokratický kandidát by měl mít jiné hodnotové preference.

Druhý důvod spočíval v tom, že na Mostecku, kde je vysoká nezaměstnanost, má firma Nemak postavit továrnu, kde bude zaměstnávat přibližně patnáct set lidí. A proti této továrně jsou určité námitky a Otakar Motejl se k nim jako ombudsman připojil. Je zapotřebí mít poněkud vyšší sociální citlivost.

Jistě jste zaznamenal debaty, které vedou politici i média, že mezi vámi a předsedou ČSSD a premiérem Vladimírem Špidlou to skřípe a že si vás za prezidenta nepřeje. Jsou mezi vámi rozpory?

Mezi mnou a Vladimírem Špidlou existovaly často a dlouhodobě naprosto přirozené rozdíly v názorech. Na otázku dostavby Temelína, na vyslovení důvěry Tošovského vládě a další. A všimněte si, že mně to vůbec nebránilo v tom, abych Vladimíra Špidlu doporučil za svého nástupce.

Nikdy se nesnažím obrazně řečeno zničit lidi, kteří mají jiné názory než já. Snažím se obrazně řečeno zničit lidi, kteří nemají žádný názor. Kromě názoru, že by měli mít nějakou funkci. Lidé tohoto typu jsou pro každou politickou stranu smrtelným nebezpečím.

Má Vladimír Špidla důvod obávat se vás jako prezidenta? Přece jenom byste měl opět větší vliv v ČSSD, a je známo, že složení současné vlády, tedy koalice s lidovci a Unií svobody, se vám příliš nezamlouvá.

Nevím o tom, že by měl Vladimír Špidla obavy tohoto typu. Nic takového mi nesděloval.

Scházíte se s ním?

Byl tady nedávno na chalupě. A asi před dvěma dny mně telefonoval, právě kvůli otázce první volby.

Takže se vás ptal, zda nechcete jít hned do prvního utkání?

Ano. Odpověděl jsem mu, že ti, kdo pro mě hlasovali v referendu, věděli, že jsem se rozhodl jít až do druhé volby a že je důležité dodržet slovo, které bylo dáno.

Jak se na vaši kandidaturu dívá vaše žena a dcera?

Moje žena by si samozřejmě přála, abych se vrátil do Prahy. Já říkám zcela upřímně, že jsem na Vysočině tak šťastný, že se mně do Prahy zpátky nechce. Nicméně to, že moje žena i dcera by mě uvítaly v Praze, ještě neznamená, že to podmiňují získáním prezidentské funkce. Ony by prostě byly rády, kdybych byl v Praze tak jako tak.

Jak často se s nimi vlastně vídáte?

Dokud jsem měl ochranku, tedy nárok na služební auto, což jsou podle zákona tři měsíce po opuštění funkce, tak jsme se vídali velice pravidelně. Teď je to trošku složitější. Před týdnem jsem byl v Praze, protože jsem přijel na svátek své dcery Kačenky. Zavedli jsme si takzvaný víkendový model: buď ony jsou tady na chalupě, nebo já v Praze.

Jak tady trávíte svůj čas?

Když tady nejsou návštěvy a když je hezky, tak chodím na výlety. Když je ošklivo, tak si čtu zajímavé knížky nahoře v houpacím křesle. Byli lidé, kteří mi říkali, že se tady budu nudit a budu chtít zpátky do Prahy. Po čtyřech měsících systematického pobytu zde, což je dostatečná zkušební doba, mohu naprosto upřímně říct, že se tady cítím šťastný a stále šťastnější. Nenudím se a do Prahy se vracet nechci.

Jak jsme potkali Zemana-chalupáře

Samotářský jezevec, jak Miloš Zeman sám sebe označuje, se rozhodně nechystá k zimnímu spánku. Místo toho přijímá velvyslance, televizní štáby i novináře. "Jste tu dneska dobře, je doma. Asi tak před hodinou větral," utrousil včera po desáté hodině dopoledne stařík, který se pod okny Zemanovy venkovské usedlosti v Novém Veselí v okrese Žďár nad Sázavou vracel z procházky.

Na první pohled se mohlo zdát, že bývalý premiér má před sebou klidnou neděli. Za oknem v prvním patře bývalé tvrze, jejíž část Zemanovi patří, byla vidět silueta čtenáře. Zemana však žádná odpočinková neděle nečekala. Krátce před jedenáctou zastavila na silnici pod tvrzí tmavá diplomatická limuzína, ze které vystupuje polský velvyslanec Andrzej Kravczuk a jde za Zemanem.

Hodiny na věži kostela již dávno odbily poledne, ale velvyslanec stále nevychází. Schůzka za zavřenými dveřmi už sice skončila, ale velvyslance ještě čeká krátká historická prohlídka usedlosti, v níž Zemanovi patří třetina. Hostitel se pyšní erbem na zdi, který dokládá, že tvrz má za sebou staletou historii.

"Šlechtična Alina, které tvrz patřila, zemřela v roce 1610 bez potomků, takže tu nemohou být žádné restituční nároky," snaží se Zeman pobavit hosta. Ale velvyslanec se nezasměje. Místo toho diplomaticky odpoví: "Opravdu je čím se chlubit."

O čem se se Zemanem bavil předtím, novinářům říci nechce. "Dostal jsem přehled názorů, které byly zajímavé, reprezentativní. Předám to do Varšavy," říká na odchodu.

Mezitím už Zemanův neoficiální tiskový manažer Jaroslav Syrový sestavuje pořadí, v jakém expremiér ve svém obývacím pokoji bude přijímat novináře. Nezvyklou vstřícnost Miloše Zemana k novinářům vysvětluje tím, že Zemana přesvědčil, že komunikace s veřejností je důležitá.

"Ale chlapi, hlavně ho nenaserte!" rozdává svérázné instrukce předtím, než první redaktory vpustí dovnitř. "To víte, nedávno tu byli vaši kolegové, a ti ho fakt rozčilili. Ptali se ho na to, kdo podle něj bude novým šéfem ODS a co s touhle stranou bude," dodává omluvně.

Miloš Zeman, pohodlně usazený v křesle před krbem, však nevypadá, že by ho novináři mohli vyvést z míry. V teplých bačkorách na přezku, tmavých manšestrových kalhotách a šedomodré košili si právě zapaluje malou dýmku. Vzduch provoněný tabákem prozrazuje, že u krbu si Zeman s dýmkou posedí často a rád. Ostatně další čtyři má právě odložené na popelníku. Po ruce má sklenku s pitím (podle typicky červené barvy a vůně zřejmě campari) a ve skleněné misce několik čokoládových bonbonů.

Ještě před několika týdny nepouštěl Zeman novináře blíž než k zápraží tvrze. Teď mu Jaroslav Syrový, se kterým se seznámil na dechovkovém festivalu Kmochův Kolín, připravil "tiskovou neděli". Zatímco Zeman hovoří s redaktory MF DNES, za dveřmi už čekají další novináři. Svou neobvyklou vstřícnost k novinářům zdůvodnil Zeman jednoduše. Na Vysočině si za čtyři měsíce odpočinul a noviny tu nečte.
"Pohrdání se změnilo v lhostejnost, což považuji za korektní vztah," říká na vysvětlenou.


Miloš Zeman v útulném pokoji své chalupy na Vysočině.

Miloš Zeman v útulném pokoji své chalupy na Vysočině.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
Po noční bouřce zůstanou stovky domácností bez proudu až do neděle

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.