K atentátům, při kterých byli zraněni také čtyři policisté, se nikdo nepřihlásil, ale podle vyšetřovatelů za nimi stojí povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC).
V únoru po několika letech jednoznačně zkrachovala mírová jednání povstalců s vládou a to i přes značné ústupky, jež učinil Uribeho předchůdce Andrés Pastrana.
Nový prezident, považovaný za spojence USA, jednání tvrdě kritizoval. On sám hodlá silou donutit levicové povstalce, aby začali vážně jednat o míru v zemi. Hlavní prioritou jeho vlády bude dosáhnout ukončení občanské války.
Ozbrojené střety si za 38 let vyžádaly přes 200 tisíc obětí, většinou z řad bezbranných civilistů. Přes dva miliony lidí se stalo uprchlíky ve vlastní zemi.
Uribe proto ihned po nástupu do úřadu,předložil poslancům a senátorům návrh referenda o případné účasti levicových povstalců v parlamentu. Projekt navrhuje také zrušení obou komor parlamentu.
Cílem opatření je "usnadnit opětné zapojení ozbrojených sil, pohybujících se mimo zákon, do civilního života". Vláda by pro povstalecké poslance vytvořila zvláštní podmínky nebo by přímo jmenovala jistý počet zákonodárců, kteří by zastupovali zmíněné skupiny zapojené do mírových jednání.
Dokumentem by se měli poslanci zabývat co nejdříve spolu s návrhem na snížení počtu členů Senátu (nyní 102) i dolní komory (166). Následně by byl vytvořen jednokomorový parlament, do nějž by bylo v předčasných volbách zvoleno 160 členů.
Ačkoliv je Uribe považován za rozhodnutého proti povstalcům bojovat silou, bývalý guvernér nikdy nevyloučil možnost, že míru v zemi bude dosaženo prostřednictvím jednání pod patronací OSN.
