Exministr financí, předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek | foto: Michal Šula, MAFRA

Prezident Zeman se stal hlavním Putinovým spojencem, tvrdí Kalousek

  • 990
V úsilí Kremlu, aby EU nebyla jednotná, se Miloš Zeman stal hlavním spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, říká Miroslav Kalousek z TOP 09. V rozhovoru pro iDNES.cz také tvrdí, že Andrej Babiš podporuje elektronickou evidenci tržeb kvůli velkým řetězcům. Ty jsou, jak řekl, hlavními odběrateli jeho potravin, které Kalousek nazývá „odpadky“.

Kritizovali jste jako TOP 09, že Miloš Zeman byl jediný prezident země Evropské unie, který se rozhodl být Putinovým hostem 9. května a hrbit se, jak jste řekl, před diktátorem, který ohrožuje suverenitu Ukrajiny. Máte, kromě toho, že toto říkáte, v ruce nějaký nástroj, jak prezidenta přimět k tomu, aby respektoval zahraniční politiku vlády?
Velmi malý. Nešlo zdaleka jen o tu cestu, ale především o výroky, kterých se pan prezident dopustil. Druhý den tam byla Angela Merkelová a skutečně tam uctila památku padlých, ale také tam řekla větu na téma rusko-německých vztahů a ta věta přesně zněla, že zločinná a protiprávní anexe Krymu těžce poškodila rusko-německé vztahy. Kdyby tam jel skutečně pan prezident uctít památku padlých a při té příležitosti řekl tuto větu, stačilo by, kdyby řekl protiprávní, tak bych přišel při návratu na letiště uvítat s kyticí a řekl bych, že ta cesta byla v naprostém pořádku. On místo toho pronášel teze prokremelské propagandy. Naši skuteční spojenci nás začali vnímat kontroverzně, protože v tom úsilí Kremlu, aby Evropská unie byla nejednotná, se evidentně pan prezident stal hlavním Putinovým spojencem.

Váš předseda Karel Schwarzenberg požádal premiéra Bohuslava Sobotku o schůzku na na téma české zahraniční politiky kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana v Moskvě, že sankce proti Rusku skončí ještě do konce roku. Co by mělo být výsledkem té schůzky?
To vyplynulo z jednání předsednictva TOP 09. Když jsme hledali nejeefektivnější nástroj, dospěli jsme k tomu, že to bude schůzka našeho předsedy s předsedou vlády, protože vycházíme z toho, že za zahraniční politiku je odpovědná vláda, zatímco prezident je neodpovědný. A přistoupí-li premiér na tuto schůzku, tak bychom rádi nalezli nějaké východisko, silný signál vůči našim partnerům, který by jasně řekl, že pozice České republiky je takováto, k anexi Krymu je taková, k sankcím je taková a to, co říká pan prezident, neodpovídá tomu, co se domnívají volení zástupci ať už vládní, či opoziční.

Prezident Zeman se 9. května v Moskvě setkal s prezidentem Putinem:

9. května 2015

Ústava by se neměla měnit kvůli jednomu člověku

Můžete se jako strany dohodnout na změnách Ústavy. Řeší se změna pravomocí prezidenta, snadnější odvolatelnost hlavy státu...
To samozřejmě ano a je to velmi svůdné. Ale Ústava země jako nejvyšší pravidlo by se opravdu neměla měnit kvůli jednomu člověku a jeho excesům.

Nicméně, když se jedná o změnách Ústavy, jakou představu má TOP 09? Které změny chcete podpořit, a které ne?
Zatím nemám mandát k tomu, abych přesně řekl, jaká bude naše pozice. Snažíme se o ten pohled, aby to bylo systémové zlepšení, nikoli přímá reflexe chování současného prezidenta. To si ústava nezaslouží.

Jedna věc, na které velmi záleží předsedovi vlády a nejsilnější vládní straně,  je změna Ústavy ohledně jmenování členů bankovní rady České národní banky, kde to podle ČSSD nemá zůstat ve výlučné pravomoci hlavy státu. Máte na to svůj osobní názor?
Tohle zrovna já příliš nepodporuji. Já si přeji, aby pozice bankovní rady byla zcela nezávislá na vládě. A zapojit vládu do rozhodovací pravomoci při jmenování bankovní rady tuhle bariéru oslabí a já to nepokládám za ideální. Uvědomuji si, že to není černobílý problém, ale pro mě nezávislost ČNB na vládě je takovou hodnotou, že já tento návrh nepodporuji.

Příští prezident? S jasnou prozápadní orientací

Už jste v TOP 09 začali přemýšlet o tom, kdo by se Miloši Zemanovi mohl postavit v příští prezidentské volbě? Máte představu, jaký typ člověka by to měl být?
Měl by to být člověk s nějakými alespoň bazálními politickými zkušenostmi. Já jsem vždy říkal, že je velké riziko, když by byl volen prezident, který s politikou nikdy neměl nic společného, v zájmu takzvané nestranickosti. Pokud by to byl člověk bez praktických zkušeností z politických a vnitrostranických zápasů, tak by se mu snadno mohlo stát, že by se ocitl nikoli nad stranami, ale pod stranami, akorát by si toho nevšiml. Pak bychom si přáli jeho jasnou prozápadní orientaci a záruku, že nebude zpochybňovat ukotvení ČR v rámci Evropské unie a NATO svými výroky, svým jednáním a že to bude člověk, který kromě důstojné reprezentace státu navenek bude také jako prezident v okamžiku vládních krizí nebo těsně po volbách opravdu respektovat Ústavu.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek při jednání sněmovny (25. září 2014)

Mimochodem, už jste s předsedou Karlem Schwarzenbergem domluveni na tom, zda chce vést TOP 09 jako lídr do příštích voleb do Sněmovny?
Je to rozhodnutím pana předsedy. Z mé strany by to byla nezdvořilost. Určitě nikdo z nás proti němu nebude chtít kandidovat na předsedu.

Dá se říci, že jediným férovým měřením obliby stran jsou volby, nemohli jste si nevšimnout, že podle průzkumů veřejného mínění si nejlépe vedou vládní uskupení - hnutí ANO a ČSSD. Jejich popularita neklesá, zatímco opoziční pravice, včetně TOP 09, zůstává víceméně na svých a nerostete. Jaké pro to máte vysvětlení?
Myslím si, že jsou čtyři faktory. Jeden faktor slouží vládě ke cti, že přestože jsem si vědom, jaké jsou tam vnitřní interpersonální vztahy, tak jsou schopni je velmi málo ukazovat veřejnosti. Ten druhý faktor, za ten vláda nemůže, ale hraje jí do karet, je docela slušný ekonomický vývoj. Třetí důvod je naprostá neochota vlády k zásadním rozhodnutím a čtvrtým je současná situace na mediálním trhu. Jestliže významnou část mediálního trhu ovládá první místopředseda vlády, tak logicky veřejné informace vůči vládě vypadají trochu jinak, než vůči vládám v minulosti.

Kalousek si přeje dohodu s ODS u senátních voleb

Co se týče příštího roku a voleb: Počítáte s tím, že byste v nich mohli spolupracovat s občanskými demokraty, ať už se to týká senátních voleb, nebo voleb v některých regionech?
Naše spolupráce v Poslanecké sněmovně je příkladná, já si té spolupráce velmi vážím. Pokud dosahujeme nějakých opozičních úspěchů, tak díky tomu, že ty kluby spolu dokážou spolupracovat. Věřím, že spolupráci, kterou jsme začali už v minulých senátních volbách, dokážeme prohloubit. Přeji si, aby tam nějaká dohoda byla a myslím si, že je snadné ji dosáhnout. Co se týče krajských kandidátek, jsou v kompetenci krajských výborů. Jsme demokratická strana, ODS taky, takže to necháme na nich. Pokud by se v nějakém kraji rozhodli jít společně, já se to nedomnívám a určitě k tomu nebudu vybízet, tak bychom jim v tom nebránili.

A co se týče delší perspektivy, že by se ze dvou pravicových stran v opozici mohla stát strana jedna? Nebo je rozdíl tak velký, například v otázce přijetí společné evropské měny, že si nemyslíte, že by se z TOP 09 a ODS mohla stát jedna strana?
Nikdy neříkej nikdy, o budoucnosti nikdo nic neví. Je samozřejmě celá řada idejí, které sdílíme, ale pak je řada východisek, které vidíme velmi rozdílně. Největší vidíme v tom, kde je nejefektivnější obhajoba českých národních zájmů, zda v těsném partnerství u společného evropského stolu, nebo naopak odcházením od toho stolu. Tam ten rozdíl mezi námi je veliký, je vyjádřen i účastí v jiných frakcích Evropského parlamentu.

Ve Sněmovně máte šestadvacetičlenný klub. Vzhledem k tomu, že se koalice nehroutí, máte omezený prostor prosadit to, co byste chtěli. Jak se s tím TOP 09 žije?
Jako v opozici. Mluvíte s politikem, který má bohaté vládní zkušenosti i opoziční zkušenosti. Mluvíte s politikem, který byl zvyklý celou svou politickou kariéru hrát v oslabení. Strana, v níž jsem se angažoval dřív, než jsem založil TOP 09, nikdy nebyla stranou velikou. Nám se s tím žije dobře, protože víme, že nemusíme mít většinu, abychom něco prosadili, když to řemeslo trochu ovládáte. Chápu, že pro ODS, která byla zvyklá dominovat, to může být složitější problém, ale každá zkušenost může politickou stranu posílit.

Vládní koalice chystá návrh rozpočtu předběžně se schodkem 70 miliard korun s tím, že se přidají tři procenta na platy zaměstnanců veřejného sektoru. Dal by se podle vás sestavit rozpočet s nižším schodkem? A co by pro to koalice musela udělat?
Nepochybně ano. My jsme za našich vlád vyvíjeli fiskální úsilí. Snižování strukturálního deficitu tempem šedesát miliard ročně. Připustím kritiku, že to tempo mohlo být pomalejší, ale pokládám za rozpočtový zločin, že se tenhle trend otočil. My jsme nabídli vládě a nabízíme stále, že může počítat s naší podporou rozpočtové politiky, pokud bude ochotna snižovat strukturální deficit alespoň tempem o 0,5 procenta ročně, což je dvacet miliard.

To by pro vládu teoreticky neměl být problém, protože v okamžiku růstu o jedno procento je zhruba dvanáct miliard přírůstku na příjmech, aniž by musela udělat jakékoli aktivní opatření. Počítá-li s tříprocentním růstem, může počítat s více než třiceti miliardami meziročního nárůstu příjmů. A to, co chceme my, je snížit strukturální schodek o dvacet miliard, takže ani po vládě nechceme, aby snižovala výdaje. Může je dokonce mírně zvyšovat. Jen ne tak dramaticky, jak se chystá.

Sedmdesát miliard je naprosto zbytečně vysoký schodek v okamžiku růstu. Ptám se, kdy chce vláda dosáhnout vyrovnaných rozpočtů, když v době růstu plánuje sedmdesátimiliardový schodek...

Babiš je výrobcem „nestravitelných odpadků“, tvrdí Kalousek

Ostře protestujete proti chystané elektronické evidenci tržeb. Nesouhlasíte s tím, co říká ministerstvo financí, že zavedení této věci by mohlo pomoci více vybrat na DPH? Myslíte, že je špatná myšlenka, aby lidé platili daně tak, jak je zákonem předepsáno?
Lidé mají platit daně tak, jak je jim zákonem předepsáno, ale v žádné zemi, kde byl tento instrument zaveden, se nepodařilo prokázat, že skutečně došlo ke zlepšení výběru DPH díky tomuto instrumentu. Tam se míchají hrušky s jablky a poukazuje se na zvýšení výběru DPH díky vyšší spotřebě a vyššímu růstu HDP. Navíc krácení tržeb v maloobchodě je opravdu v tom velkém problému daňových úniků problémem nikoli dominantním. Zatímco nikde, kde to bylo zavedeno, se neprokázal pozitivní vliv na státní rozpočet, tak všude došlo k poměrně masivnímu zániku malých provozoven a přesunutí těch tržeb do velkých řetězců. A já si myslím, že to je ten malý důvod, proč zarputile ministr financí prosazuje tenhle instrument. Protože velké řetězce, kterým na tom velmi záleží - jako ministr financí jsem odolával jejich neustálému tlaku - jsou pochopitelně klíčovým, životně důležitým odběratelem pro ministra financí, který je výrobcem nestravitelných odpadků. A když jim v tomhle vyhoví, tak oni mu zase vyhoví v odběru jeho odpadků.

Miroslav Kalousek (TOP 09) versus Andrej Babiš (ANO)

Budete chtít přijetí zákona zabránit obstrukcemi, podobně jako jste jimi hrozili u služebního zákona, kdy to vedlo k tomu, že jste si spolu s ODS vynutily takovou podobu služebního zákona oproti původní vládní představě, že to pro vás bylo přijatelné?
My si počkáme na to, v jaké podobě to bude předloženo. Zdůrazňuji ale, že to pro nás není přijatelné v žádné podobě. Jsem si jist, že ty poměrně velké náklady na správu toho systému přijdou stát dráž, než budou přínosy z výběru daní. Určitě se budeme snažit zabránit přijetí toho zákona a zvolíme vhodnou strategii.

S Hávou jsou dál kamarádi

Ve Sněmovně patří k nejviditelnějším vaše slovní přestřelky s ministrem financí a předsedou ANO Andrejem Babišem. Ocituji vám jeden výrok. „Já kdybych měl za sebou to, co on, tak lezu kanálama. Já mám střet zájmů, to všichni věděli. I voliči. Ale pan Kalousek nehlásil střet zájmů s Hávou, když Háva prodal solár ČEZu. Ani nehlásil svůj byt, že zdělil od Hávy,“ křičel na vás ve Sněmovně Babiš. Jak to je mimochodem dnes s panem Hávou?
S panem Hávou jsme dál kamarádi. Netuším, co prodal ČEZu. Poté, co tady křičel ty pomluvy, tak jsem se zeptal. Šlo o nějakou marginálii, jedna megawatthodina, něco naprosto směšného. Když říkáte naše přestřelky, tak já si troufnu říct - a odkazuji na otevřené zdroje, kde si to každý může přečíst - že kladu na stůl systémové argumenty, se kterými můžete, nebo nemusíte souhlasit. Ale jsou to věcné argumenty a zpátky slyším nadávky. Prostě ta úroveň dialogu je „neumím argumentovat, tak nadávám“. Ať si každý udělá obrázek sám.

Vy jste v parlamentu kritizoval vládní návrh týkající se pokračování podpory programu biopaliv. Překvapilo vás, když hnutí ANO přišlo s tím, že panu Babišovi a hnutí ANO už nezáleží na schválení toho návrhu? Babiš argumentuje, že ten zákon mu nestojí za dohadování s vámi.
Tak on především říká, že nechce poslouchat ty lži, přitom to jsou pravdivé argumenty. Kolik je šedesát procent z devíti miliard? Já jsem si těch devět miliard nevycucal z prstu, to je údaj ministerstva financí. Jestliže na podporu biopaliv první generace plánovalo ministerstvo financí devět miliard daňových úlev a jestliže Agrofert má šedesát procent na trhu, tak kolik je šedesát procent z devíti miliard? Spočtěte si to sám, to umí každý, jen ministr financí říká, že je to lež.

Je to opět neschopnost argumentovat. Domnívám se, že ty argumenty, které jsme předložili na stůl, včetně změněné politiky Evropské unie, do značné míry vedly koaliční partnery Agrofertu ke změně postoje. A v okamžiku, kdy majitel Agrofertu a hnutí ANO zjistil, že jeho zákon je v zásadě ohrožen, tak zvolil útěk dopředu a přihlašuje se najednou k tomu, že ho chce zrušit také, takže máme v podstatě shodné stanovisko. Chci upozornit na ten obrovský rozpor v argumentaci, se kterým si ministr financí nedělá starost. Dva měsíce krmil veřejnost přesvědčováním, že je to nezbytné vůči Evropské unii a když to neuděláme, hrozí obrovské sankce.

Nikoli svým věkem, ale dobou strávenou v české politice se už řadíte k jejím veteránům. Baví vás to ještě vůbec? Jak dlouho třeba máte představu, že plánujete ještě v politice být, a jakou si kladete metu, kterou chcete dosáhnout?
Proboha, kdyby mě to nebavilo, tak to nemůžu dělat. Za komunistů jsem musel dělat věci, které bych si nevybral, protože jsem byl občan třetí kategorie v patnácti letech poslaný do montérek. Ne, že bych si na to stěžoval, po roce 1990 každý z nás může dělat to, co dělat opravdu chce. Těžko si umím představit, že bych dělal něco, co by mě nebavilo, byť samozřejmě v každém zaměstnání si řeknete dvakrát týdně, že toho máte plné zuby, že byste toho nechal. Ale vždycky je těch důvodů, proč to dělat, víc. Pochopitelně je to politická soutěž, chcete dosáhnout co nejlepších volebních výsledků a aby se prosadily ideje, za které kopete. A dělat to budu tak dlouho, dokud voliči, kteří mě podporují, mě podporovat budou. Až nebudu mít podporu voličů, tak to nebudu mít pro koho dělat. Vy také pravděpodobně budete psát tak dlouho, dokud někdo bude ochoten číst to, co napíšete. Politik je ve stejné situaci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue