Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman si přeje snadnější kroužkování poslanců a více volebních krajů

  11:46aktualizováno  15:33
Prezident Miloš Zeman vůbec poprvé ve své funkci navštívil jednání Senátu. Zopakoval tam přání, že by chtěl změnit volební systém v Česku. Přál by si rozšířit počet volebních krajů a snížit procento preferenčních hlasů potřebné k tomu, aby se zakroužkovaní kandidáti dostali do Sněmovny.

Prezident Miloš Zeman vystoupil před senátory. (21. března 2013) | foto:  Petr Topič, MAFRA

"Jsem přesvědčen o tom, že by v zájmu větší participace občanů na politickém systému prospělo, kdyby se současné preferenční procento snížilo z pěti na tři procenta," popsal.

"Druhým námětem je zvýšení počtu volebních krajů," doplnil. Současný systém je podle něj "podvod na voličích", protože ti jsou nuceni vybírat si z kandidátů, které nikdy neviděli. Zeman připomněl, že už dříve byla snaha o zvýšení počtu volebních krajů na 35, a naznačil, že toto číslo by mohlo být aktuální i nyní.

Návrhy na ústavní soudce

Prezident na tiskové konferenci uvedl, že v druhé polovině příštího týdne senátorům předloží návrhy na ústavní soudce. Nyní chybí tři z nich. Koho konkrétně navrhne, zatím nekonkretizoval. Spekuluje se, že by mezi nimi mohl být expert na ústavní právo Jaroslav Fenyk nebo odbornice na obchodní právo Irena Pelikánová.

Zopakoval také, že je zastáncem takzvaného panašování hlasů. To znamená, že volič by mohl buď dát hlas kandidátům jedné strany, nebo by si mohl vybírat v jedné volbě osobnosti napříč politických spektrem.

Zeman je přesvědčený, že změna by zvýšila participaci lidí na věcech veřejných. "Tím nemyslím politickou stranu," dodal prezident.

Pomyslně se opřel i do strany LIDEM, která vznikla z přeběhlíků Věcí veřejných a vlastně se žádných voleb nezúčastnila. Změnou jednacího řádu Sněmovny jí měl vzniknout nárok na poslanecký klub, ale senátoři úpravu zamítli. Zeman jim za to poděkoval.

"Pravidla se nemají měnit v průběhu hry, protože jakákoliv strana by si měla projít ohněm, pravidla se nemají přizpůsobovat té straně, která si tímto ohněm neprošla," uvedl prezident republiky.

Senátoři změnu jednacího řádu však shodili ze stolu. Kdyby se pro ni v novém hlasování Sněmovny našlo dost hlasů, Zeman by ji podle svých slov vetoval.

Fotogalerie

Jinak chce k vetu sahat jen výjimečně. "Nebudu zbytečně vetovat zákony. Veto je alibismus, důkaz zoufalství a také toho, že prezident republiky se nesnažil s parlamentem řádně diskutovat, přednášet své argumenty," doplnil.

Změna volebního systému je možná, reagují senátoři

Na začátku vystoupení hovořil prezident krátce o integraci Česka do Evropské unie. Podle něj je nutné, aby si Česko vydobylo takové postavení, které by donutilo Unii ve vlastním zájmu s ním spolupracovat. Konkrétně na budování části transevropských sítí, jež budou procházet územím našeho státu.

Potvrdil také, že ve středu 3. dubna do Česka přicestuje šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Společně vztyčí nad Pražským hradem vlajku, která tam za Václava Klause nevlála, a Zeman podepíše euroval. Kontrasignovat jej musí také premiér Petr Nečas.

Podpora velkých stran

"Zvýšení počtu volebních krajů by pomohlo jednoznačně velkým stranám. V případě malých stran by to totiž znamenalo ještě nižší šance pro překročení pětiprocentní hranice, která je nutná pro vstup do Sněmovny," řekl sociolog Tomáš Lebeda.

Poté se už snažil dřívější kritik existence horní komory parlamentu senátory naklonit slovy o společné politické cestě. "Jsme spřízněni volbou, protože volební systém při volbě senátorů je v zásadě identickým volebním systémem jako při volbě prezidenta," vzkázal Zeman s tím, že oceňuje, že každý z nich získal důvěru voličů, tedy patří mezi výrazné osobnosti. "Právě proto se v Senátu objevují také nestraničtí kandidáti a o to důležitější je, že podporu získali bez podpory jakékoliv politické strany," doplnil.

"Jsem ráda, že pan prezident, který dříve tvrdil, že Senát je zbytečný, nyní uznává, že jsme zvoleni stejným způsobem. V této době se naplňuje význam Senátu a pan prezident si toho je vědom," řekla iDNES.cz senátorka Alena Dernerová. "Změna volebního systému je bez diskuse nutná a doufám, že do roka a do dne by mohla nastat," doplnila.

"Formálně byl projev vynikající, obsahově nepřinesl nic, co bychom neznali," domnívá se Jiří Dienstbier, senátor a někdejší kandidát přímé prezidentské volby. Kladně hodnotí snížení procenta preferenčních hlasů, i když podle něj Miloš Zeman ustoupil od názoru, že by se hranice preferenčních hlasů snížila zcela na nulu.

Podle Dienstbiera není možné, aby se počet volebních krajů zvýšil na 35, neboť tento návrh už v minulosti byl soudem označen za protiústavní. Dodal, že je připraven prakticky kdykoliv návrh na změnu ve volebním systému předložit, protože už s tím má zkušenosti. Navrhoval nulovou hranici u preferenčních hlasů , ale snaha mu neprošla (o návrhu politika čtěte zde). Zeman ve čtvrtek právě před nulovou hranicí varoval. Podle něj by zvýhodňována velká města před menšími obcemi.

"Když se podíváte na statistická data. Ta ukazují, že to vůbec není tak, že by více preferenčních hlasů měli lidé z velkých měst. Toto nebezpečí tady není," oponuje Dienstbier. Panašování možné podle není, protože by všichni kandidáti museli být na jediném volebním lístku. "Plachta dvakrát tři metry k příliš dobré orientaci voličů nepovede," tvrdí senátor.

Poslanci: Změna ano, ale jinak

Šéfové poslanců nejsilnějších stran ČSSD a ODS se podle ČTK shodují v tom, že do příštích voleb není možné změny volebního systému dosáhnout, což potvrdila i předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová. "Nemyslím, si, že do konce tohoto mandátu Poslanecké sněmovny může být prosazena změna volebního systému," řekla. Také Němcová je proti panašování, postačí prý preferenční hlasy. "Která strana sestaví špatně kandidátky, doplatí na to, voliči si to pohlídají," dodala.

Poslanci sice jsou nakloněni změnit část pravidel voleb, k Zemanově návrhu ale mají výhrady. Petr Gazdík je považuje za vytržené z kontextu, Marek Benda označil zvýšení počtu volebních krajů a panašování za protichůdné.

Prezidentův příchod do jednacího sálu provázely fanfáry, senátoři jej sledovali zpočátku vestoje. Zeman se nejprve pozdravil s předsedou Milanem Štěchem, posléze s první místopředsedkyní Alenou Gajdůškovou. Následně usedl po Štěchově pravici a vyslechl si potlesk na uvítanou. Bezprostředně poté promluvil od řečnického pultíku s tím, že chce navázat na svůj inaugurační projev. Po slovech následovala česká hymna a krátká tisková konference mimo jednací sál. Poté prezident poobědval se svými podporovateli.

Miloš Zeman ještě před svým zvolením avizoval, že jednání parlamentu a vlády chce navštěvovat častěji než jeho předchůdci. Ve středu se zúčastnil jednání vlády, na kterém se probíraly otázky zahraniční spolupráce a boje proti terorismu. Zeman uvedl, že podepíše euroval (jak si premiér a prezident chválili jednání, čtěte zde).

Řešilo se ale také to, že při jednání vlády nedostal "popelníček". Ve čtvrtek mu jej proto osobně daroval předseda Senátu Štěch.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.