Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman rozpustil Sněmovnu. Nevolte jen podle výkřiků, vyzval občany

  9:30aktualizováno  12:23
Rozpuštění Poslanecké sněmovny podepsal prezident Miloš Zeman. Vyhlásil zároveň předčasné volby, které se uskuteční 25. a 26. října. "Rozhodl jsem se plně využít šedesátidenní lhůty z důvodu, že podle mého názoru, úspěšná volební kampaň má mít své jádro v takzvané kontaktní kampani," zdůvodnil to Zeman.

Prezident Miloš Zeman rozpustil Poslaneckou sněmovnu. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

"Rád bych touto cestou požádal občany této země, aby se ve volbách rozhodovali nejen dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale především na základě programu jednotlivých stran a nikoliv na základě populistických výkřiků, které budou den po volbách zapomenuty," vyzval prezident voliče na svých facebookových stránkách.

V době, kdy je Sněmovna rozpuštěna, může vláda navrhovat zákonná opatření, která schvaluje pouze Senát. Hned po volbách je ale musí potvrdit nově zvolená Poslanecká sněmovna.

Rozpuštění Sněmovny znamená, že předvolební boj může začít naplno. Prezidentovo rozhodnutí není překvapivé. Své rozhodnutí avizoval již minulý týden po setkání s představiteli parlamentních politických stran na Pražském hradě. Rozpuštění Sněmovny odhlasovalo už před tím 140 poslanců z ČSSD, KSČM, TOP 09 i Věcí veřejných. Poslanci ODS s rozhodnutím nesouhlasili a opustili sál, předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová hlasovala proti.

Na rozpuštění Sněmovny se strany dohodly vzápětí poté, co nedostala důvěru vláda Jiřího Rusnoka. Rozpadla se přitom zároveň "stojednička" hlasů, jimiž se do té doby zaštiťovala pravice, když požadovala, aby od prezidenta dostala šanci vláda vedená Němcovou.

Proti Rusnokově vládě nehlasovali s pravicí poslanci Tomáš Úlehla a Jan Florián, kteří se nezúčastnili hlasování o vládě a byli proto vyloučeni z ODS. Proti Rusnokově vládě nehlasovala také Karolína Peake ze strany LIDEM, která se pak vzdala pozice předsedkyně strany.

Strany musejí kandidátky odevzdat do 17. září

Poslanci po oficiálním rozpuštění Sněmovny nyní mají pět dní na odevzdání dokladů a tři týdny na vyklizení svých kanceláří. "Myslím, že je to rozumný čas na to, aby to člověk stihl," řekl minulý týden iDNES.cz předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Většina zákonodárců navíc začala s balením už dříve.

Zeman musí vyhlásit volby, aby se konaly 25. a 26. října, nejpozději 5. září.

Češi v zahraničí, kteří se chtějí voleb zúčastnit, musejí do 15. září dodat zastupitelskému úřadu písemnou žádost o zápis do zvláštního seznamu.

Stranám zákon ukládá v případě předčasných voleb podat krajským úřadům kandidátky 38 dní před prvním dnem hlasování - to znamená do 17. září. Pak ještě můžou čtyři dny kandidátní listiny měnit a doplňovat. Krajské úřady mají čas na registraci kandidátek do 30. září.

Čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky jednotlivých stran, Státní volební komise vylosuje 2. října. O osm dní později se začnou vydávat voličské průkazy, které umožňují volit mimo místo trvalého bydliště.

Volební spoty stran se v České televizi a Českém rozhlase objeví od 14 do 23. října. Tři dny před začátkem voleb začíná platit zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů.

Voliči dostanou hlasovací lístky do svých poštovních schránek nejpozději 24. října. V první den voleb můžou hlasovat od 14 do 22 hodin, druhý den od 8 do 14 hodin.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.