Prezident Miloš Zeman | foto: Petr Topič, MAFRA

Prezident Zeman hraje roli trojského koně Ruska, tvrdí think-tank

  • 1906
Se závažným obviněním prezidenta Miloše Zemana přišla nevládní instituce, think-tank Evropské hodnoty. „Miloš Zeman v českém prostoru hraje roli trojského koně Ruské federace, kde systematicky přebírá a opakuje základní teze pozice Kremlu,“ tvrdí analýza Evropských hodnot, kterou ve čtvrtek představil Jakub Janda z této nevládní instituce.

Jako příklad Evropské hodnoty uvedly to, že Zeman v březnu 2016 pro ČT 24 a Aktuálně.cz řekl, že ukrajinská vláda přijala jazykový zákon, který třetině obyvatelstva znemožnil komunikaci v jejich rodném jazyce. Ve skutečnosti ukrajinská vláda takový zákon neschválila, ani nenavrhla.

„Vymyslela to ruská propaganda někdy v roce 2014, aby legitimizovala krádež Krymu,“ řekl Janda. „Nepovažujeme to za příliš tvrdé tvrzení, rozhodně si za ním stojíme,“ odvětil Janda na dotaz iDNES.cz, zda nejde o příliš ostré tvrzení. Že kvůli tomu bude Evropské hodnoty někdo žalovat, se neobává. „Počítáme s tím, že to někdo udělá. Ustojíme to,“ řekl Janda.

„Prezident Zeman hraje zásadní roli na české dezinformační scéně. Většina té scény se pasuje do role jeho obránců a jeho vyjádření jsou tam pravidelně rozpracovávána,“ tvrdí Evropské hodnoty. Kompletní studie, nejdůležitější zjištění a seznam dezinformačních webů je na www.dezinformatori.cz.

Think-tank uvedl, že v České republice již dlouhou dobu probíhá politická, ekonomická a mediální dezinformační kampaň, která je součástí hybridní války vedené Ruskou federací proti západním demokratickým státům a jejíž intenzita se výrazně zvýšila se začátkem konfliktu na Ukrajině. Cílem kampaně je podrývat demokratické instituce, nabourávat důvěru občanů v tradiční politické strany a mainstreamová média a narušovat legitimitu členství v mezinárodních organizacích, jako je Evropská unie nebo NATO.

Jen bezobsažné žvásty, reagoval mluvčí prezidenta Zemana

„Jsou to bezobsažné žvásty, jako opsané z normalizačních příruček,“ reagoval pro iDNES.cz mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. „Je zřejmé, že boj s ruskou propagandou je výnosným byznysem. Nabízí se otázka nezávislosti a financování tohoto údajně nevládního webu, jestliže více než 300 tisíci korunami na jeho činnost přispělo ministerstvo školství vedené ČSSD,“ řekl Zemanův mluvčí. Analýzu označil za součást kampaně proti hlavě státu.

28.července 2016 v 12:13, příspěvek archivován: 28.července 2016 v 12:20

Financování „nevládních“ Evropských hodnot? 200 000 Kč Škoda Transportation, 342 500 Kč MŠMT vedené ČSSD, 31 000 Kč MZV vedené ČSSD.

Jakub Janda ze think-tanku Evropské hodnoty při prezentaci analýzy dezinformačních webů (29.7. 2016)

Tým Kremlin Watch think-tanku Evropské hodnoty systematicky monitoruje českou dezinformační scénu od podzimu 2015. Analyzoval přitom 26 webů, které považuje za dezinformační.

Za „nebezpečné“ weby byly označeny Sputnik či Aeronet

„Za nejnebezpečnější považujeme fungování pěti dezinformačních webů, tvůrců dezinformací, jmenovitě AC24, Sputnik Česká republika, Svět kolem nás, První zprávy a Aeronet,“ řekl Janda. K nebezpečným dezinformačním webům řadí Evropské hodnoty i Parlamentní listy, které podle think tanku mají na dezinformační scéně dominantní roli.

Analýza „prokremelských“ webů: šíří vlnu zloby a půl procenta soucitu

Zhruba čtvrtina dotázaných v podle průzkumu agentury STEM pro Evropské hodnoty deklarovala, že má větší důvěru k „alternativním médiím“ než k tradičním, mainstreamovým.

Důležitou roli při šíření dezinformací mají podle analýzy Evropských hodnot politici a další veřejně známé osoby. Sdílejí podle této nevládní organizace zprávy z webů, které Evropské hodnoty považují za dezinformační.

Jako příklad tato organizace uvádí, že politici ČSSD, jihomoravský hejtman Michal Hašek a místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, sdílí zprávu z Aeronetu, Tomio Okamura, který vede hnutí SPD, sdílí zprávy Protiproudu, stejně jako poslanec Stanislav Huml ze sociální demokracie.

Zeman mluvil v dubnu 2016 o svém přístupu k zahraniční politice:

21. února 2013


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video