A tak panu Klausovi nebylo dáno k pochopení nebo mu ušlo, že lidé,podlehlí nehnusnější diktatuře, té nacistické, po jejím válečném zničení dokázali pod vedením vítězné okupační, ale demokratické, správy vytvořit příkladný demokratický sytém vládnutí. Je příznačné, že jiná část Německa, okupovaná sovětskou diktaturou se stala také diktaturou. Též Italie a Japonsko jsou díky americkému vlivu demokracké státy. Jako prezident by měl Václav Klaus usilovat právě o to, aby se náš postkomunistický systém přetvořil na demokracii amerického ražení. Obávám se , že to od něho nemůžeme očekávat, nemá tu morálku, bez níž je demokratický postoj nemyslitelný. Tak mu nezbývá, než být populistou, pro něhož je veřejné mínění tvůrcem názoru.
Je tragedií našeho národa, že jsme od Masaryka neměli prezidenta se statečným postojem i proti vewřejnému mínění. A také žádného statečného, odhodlaného paostvit se nepříteli. V roce 1938 zlomil hrdost národa zbabělý Beneš když vzdal dobře vyzbrojenou a k boji odhodlanou armádu Hitlerovi. Tentýž Beneš nebyl ochoten povolat armádu k potlačení komunistického puče v roce 1948. A v rtoce 1968 zrádce Svoboda vydal zemi okupantům ač stačilo navézt tanky na přistávací plochu Ruzyně. I tehdy byl národ připraven proti okupantům bojovat. Z postojů Václava Klause k obraně demokracie či opozici k diktatuře mi leze mráz po zádech. Kdo by nám pomohl, kdyby se Putin či jiný ruský potentát zbláznil a začal budovat nový sovětský svaz s bývalými vasaly?
- středa 26. března 2003
- 7
