Prezident Miloš Zeman na návštěvě Dnů NATO na letišti v Mošnově. (21. září 2014)

Prezident Miloš Zeman na návštěvě Dnů NATO na letišti v Mošnově. (21. září 2014) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Zeman vetoval služební zákon i normu, která by zrušila lesní školky

  • 170
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu služebního zákona, která podle něj vyvolává ústavněprávní pochybnosti. Poslancům vrací i zákon o dětských skupinách s tím, že by zrušil lesní školky. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

V podvečer Hrad oznámil, že Zeman nepodepsal zákon o dětských skupinách. Předloha se tedy vrací zpět do Sněmovny.

„Tím, že Poslanecká sněmovna neschválila zákon ve znění pozměňovacích návrhů schválených Senátem, by došlo k tomu, že během následujících 12 měsíců by byly nuceny ukončit činnost takzvané lesní školky,“ zdůvodnil své rozhodnutí prezident s tím, že v tomto směru jde zákon proti záměru podpořit zaměstnanost matek s dětmi předškolního věku.

„Dochází k omezování společensky prospěšných občanských aktivit, na kterých stojí moderní demokratická společnost,“ konstatoval prezident.

Veto i pro služební zákon

Už odpoledne Hrad vydal tiskovou zprávu, ve které informoval, že prezident vetoval také služební zákon. Krok odůvodnil tím, že poslanci neakceptovali podmínky, které pro schválení stanovil na svém vystoupení v Poslanecké sněmovně. Vadila mu část o politických náměstcích.(více o jeho projevu čtěte zde). 

„Poslanecká sněmovna mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala,“ uvádí hlava státu v odůvodňujícím dopise předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi.

„Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání, přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně, až po neurčitá nebo nejasná ustanovení.“

Sporný bod o náměstcích

„Pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení;  člen vlády může mít nejvýše 2 takové náměstky.“
(§ 173, odstavec 2 služebního zákona)

Zákon může nakonec řešit Ústavní soud

Premiér Sobotka s výtkami prezidenta nesouhlasí, veto jej však nepřekvapilo. „Předpokládám, že teď uděláme všechno pro to, abychom o vetu hlasovali co nejdříve. Očekávám, že budeme mít dostatek hlasů pro to, abychom veto zvrátili a zákon začal od ledna platit,“ řekl novinářům premiér. Pokud se podle Sobotky nepodaří zařadit hlasování o služebním zákonu na říjnovou schůzi Sněmovny, nevylučuje koalice svolání mimořádné schůze.

Spory mohou pokračovat, i pokud Sněmovna prezidenta přehlasuje. V případě služebního zákona totiž už dříve avizoval, že se hodlá v takovém případě obrátit na Ústavní soud. Podle Sobotky však pro takovou stížnost nemá důvod. „Nezaznamenal jsem názor žádného právního experta, který by potvrzoval domněnku pana prezidenta, že tady snad jsou nějaké důvody pro podání ústavní stížnosti,“ uvedl premiér.

Podle něj je kritizovaný paragraf o náměstcích součástí zákona od doby, kdy byl Zeman předsedou vlády. „Předpokládám, že když to nebylo protiústavní tehdy, nebude to protiústavní ani dnes,“ dodal Sobotka.

Ohledně služebního zákona panovaly dlouho neshody. Na normě v současné podobě se nakonec shodla koalice s pravicovou opozicí a hlasování ve Sněmovně proběhlo na začátku září hladce (více o hlasování zde). Po menších přích prošel minulý týden i Senátem. Odpůrcům vadí, že zákon zachovává politický vliv vlády a ministrů na chod státní správy, a nepřináší tak její požadovanou depolitizaci a stabilizaci.

Zemanovi však nejvíce vadí pasáž týkající se takzvaných politických náměstků. Podle něj nemají na starosti žádnou agendu, a tudíž jsou jen přítěží pro státní rozpočet a jsou jinak bez užitku. „Všichni moji náměstci odpovídali za určitou sekci nebo určitou činnost jednotlivého ministerstva,“ vysvětloval Zeman v zářijovém projevu svoje námitky vůči politickým náměstkům. Zastánci zákona oponují, že ministr potřebuje mít někoho, kdo ho může zastupovat na jednáních. Politické náměstky podle nich obsahovaly i předchozí návrhy zákona.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video