Na ceremonii přišel i Václav Havel s manželkou. Naopak chyběl předseda vlády Petr Nečas, který musel odletět na jednání do Bruselu.
"Jde o výraz uznání toho, že mravní kvality, odvážné činy, umění či práce těchto našich spoluobčanů překročily rámec osobního a staly se součástí společného odkazu, který jako spojnice mezi minulostí a současností míří k budoucnosti, k těm, kdo osudy naší vlasti vezmou do rukou po nás," prohlásil Klaus na úvod slavnostního ceremoniálu.
V projevu si neodpustil ani tradiční rýpanec proti Evropské unii, byť původně avizoval, že tentokrát Brusel kritizovat nebude. V Evropě, která podle něj směřuje ke globální vládě, postupně zanikne občanství a člověk žijící v Unii ztratí možnost ovlivňovat svoji budoucnost.
Přečtěte si celý projev Václava Klause |
"Pokud si těchto tendencí včas nevšimneme, pokud nevstoupíme do diskuse o jejich nebezpečích, rizicích a nákladech, budeme brzy postaveni před hotovou věc. Pak už bude jakákoli úvaha o české státnosti jen historickou reminiscencí," nechal se slyšet Klaus, který během svého projevu ocenil i výsledek letošních voleb.
Nasazovali život na obranu Československa
Jako první prezident udělil Řád bílého lva, který je nejvyšším státním vyznamenáním. Každoročně ho dostávají lidé, kteří se zvlášť významným způsobem zasloužili o vlast.
Nejvyšší státní vyznamenání si letos odnesl plukovník Emil Boček, který za druhé světové války utekl z protektorátu, aby se coby letec účastnil válečných bojů na straně západních spojenců.
O obranu Československa se během nacistické okupace zasloužila i dnes devadesátiletá plukovnice Marie Ljalková-Lastovecká, která jako dobrovolnice vstoupila do vznikající československé jednotky v někdejším Sovětském svazu. Byla jednou z prvních žen, které bojovaly na místě ostřelovače.
Na území někdejšího Sovětského svazu bojoval také třetí z oceněných, plukovník Jan Plovajko. S československými jednotkami prošel bitvami na území Sovětského svazu přes Duklu až do Prahy a utrpěl několik zranění. Plovajko se angažoval i v roce 1968, za což ho pak pronásledoval komunistický režim.
Bránili lidská práva, trpěli v komunistických žalářích
Řád Tomáše Garrigua Masaryka, který patří k vyšším státním vyznamenáním a který prezident propůjčuje za zásluhy v oblasti demokracie a lidských práv, si z Hradu odnesli čtyři lidé. Všichni si prošli komunistickými žaláři, kde zažili kruté výslechy a nelidské mučení.
Kromě Jana Haluzy, prvního trenéra olympijského rekordmana Emila Zátopka, ocenil prezident i Julii Hruškovou, která po únoru 1948 převáděla na Západ perzekuované osoby, nebo Jana Janků, který svůj život zasvětil práci v Junáku. Posledním nositelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka se stal dnes devadesátiletý teolog Josef Vlček, díky němuž za minulého režimu ilegálně vyšly stovky významných literárních děl.
Pozvedli kulturu, vědu i povědomí světa o Česku
Jako poslední přišlo na řadu udělování medailí Za zásluhy. Ocenění si odnesl hokejista a olympijský reprezentant z Nagana Jaromír Jágr, herečka Hana Maciuchová, ředitel Národní galerie Milan Knížák nebo básník Karel Šiktanc.
Klaus ocenil i osobnosti české vědy. Medaili Za zásluhy získal Miroslav Kutílek, který se mimo jiné zabývá problematikou klimatických změn, matematik Jaroslav Nešetřil, imunolog Karel Raška, dětský kardiolog Milan Šimánek a pracovnice v oboru fyzikální chemie Blanka Wichterlová.
Medaili Za zásluhy získal také páter a zasloužilý pedagog František Fráňa, někdejší šéf Zentivy Jiří Michal, dirigent Vladimír Válek, filmová teoretička Eva Zaoralová a plukovník Roman Hlinovský, který během letošních povodní řídil záchranné týmy na Liberecku.
Klaus za své působení ve funkci udělil celkem 182 medailí a řádů. To je o poznání méně, než rozdal jeho předchůdce Václav Havel, který ocenil celkem 411 osobností.
Seznam oceněnýchEmil Boček - válečný veterán |
