Když Františka Fajtla, letce v britských službách, 5. května 1942 sestřelili němečtí letci nad Francií, ukryl se a povedl se mu dramatický útěk - přes Španělsko se vrátil do Británie, aby se zase zapojil do boje.
"Mám velkou radost, co jiného mám říct," prohlásil, když dostal pozvánku na Pražský hrad, na slavnostní udílení vyznamenání. "Pro vojáka, ať už bojuje či velí, je nejradostnější chvíle, když je jeho výkon oceněn medailí," dodal.
Jaké ocenění Fajtl dostane, však zatím není přesně jasné. V pozvánce, kterou našel ve schránce, to uvedeno nebylo.
Fajtlův osud je mimořádný, jako letec bojoval ve Francii, Británii i Sovětském svazu. Zapojil se i do Slovenského národního povstání. Za to se mu poúnorové komunistické Československo odvděčilo tak, že ho zavřelo do jedné z nejhorších domácích věznic - na Mírov.
"Jsem rád, že jsem se dočkal, české vyznamenání mi ještě chybělo," řekl Fajtl, který je například nositelem řádu Čestné legie - vysokého francouzského vyznamenání. Pro pořádek je třeba uvést, že za společného státu dostal vyznamenání československé - řád M. R. Štefánika.
Mašín pozvánku nedostal
Přestože kancelář prezidenta jména vyznamenaných úzkostlivě tají, je velmi pravděpodobné, že dalším oceněným bude jiný válečný veterán, Rudolf Pernický, který byl koncem roku 1944 vysazen na území protektorátu jako velitel skupiny Tungstein.
Oba - Pernického i Fajtla - navrhovala Československá obec legionářská. "Zatím jsem pozvánku nedostal, ale je možné, že pošta přišla na adresu mého trvalého bydliště," řekl Pernický, který je ve vojenské nemocnici ve Střešovicích.
Pozvánku zatím nedostal ani Ctirad Mašín, kterého společně s ostatními členy odbojové skupiny bratří Mašínů navrhoval vyznamenat Senát. "Nic nevím, byl jsem týden mimo domov, právě jsem se vrátil z Bostonu," řekl do telefonu.
Přestože návrh na vyznamenání Mašínů vzbudil vášnivé diskuse, sám Mašín si zachovává střízlivost: "Pokud vyznamenání dostanu, budu rád. Pokud ne, nerozpláču se," řekl. A zopakoval, co už uvedl dříve případné vyznamenání by si stejně nevyzvedl, protože se do Česka nevrátí.
Pozvánku však nedostali ani příbuzní hrdinného letce a bojovníka proti nacismu Josefa Brykse, který zemřel v komunistickém vězení a jehož navrhoval vyznamenat Senát už po sedmé. "Uvidíme, určitě by si to zasloužil, navíc paní Bryksová, která žije v USA, přijede právě v těchto dnech do Evropy," řekl jeho bratr Karel.
Oceněných bude jednadvacet
Jména nových nositelů státních vyznamenání obvykle provází velké utajovaní ze strany Hradu. Letos se seznam oceněných předem nedozvědí ani v Senátu či sněmovně. S předstihem ho bude znát jen premiér Stanislav Gross, který udělení vyznamenání spolupodepisuje.
Kdo nejvyšší státní vyznamenání dostane, závisí jen na rozhodnutí prezidenta. Může vzít v potaz doporučení, které mu vedle obou komor parlamentu zasílají nejrůznější organizace i jednotliví občané. "Byly to hodiny a hodiny přemýšlení, porad, kdy prezident probíral jednotlivá doporučení," říká hradní mluvčí Petr Hájek.
Podle informací z Hradu bude letos oceněných 21, což je téměř stejně jako vloni, kdy jich bylo dvacet. Je to pořád výrazně méně, než uděloval Klausův předchůdce Václav Havel, za něhož se v některých letech počty vyznamenaných pohybovaly kolem osmi desítek.
 V roce 2003 prezident Klaus vyznamenal například oštěpařku Danu Zátopkovou. Někdejší olympijská vítězka převzala medaili Za zásluhy v oblasti sportu. (28. října 2003) |
