Bývalý kandidát na prezidenta Jaroslav Bureš je novým místopředsedou Nejvyššího soudu v Brně.

Bývalý kandidát na prezidenta Jaroslav Bureš je novým místopředsedou Nejvyššího soudu v Brně. | foto: Kamaryt Michal, ČTK

Prezident prosadil „svého“ Bureše do Nejvyššího soudu

  • 106
Václav Klaus jmenoval místopředsedou Nejvyššího soudu exministra Jaroslava Bureše. Prezident tak dosadil do této důležité soudní instituce svého člověka poté, co se mu nepodařilo sesadit šéfku soudu Ivu Brožovou. Ta označila postup prezidenta za neústavní.

Doktor práv Jaroslav Bureš se opět ocitl v lesku hradních světel. Tentokrát si přišel pro jmenovací dekret, kterým ho prezident poslal "spolušéfovat" do Brna.

"Čeká mě mnoho práce, rád bych pracoval na celé řadě věcí," reagoval pro iDNES.cz na jmenování Bureš.

U Nejvyššího soudu působí už nyní, ale zatím "jen" jako předseda senátu. Podle mnohých dřívějších komentářů měl přitom zamířit na post "nejvyšší", tedy do křesla šéfa soudu.

Jenže tento plán zhatila jiná instituce - Ústavní soud. Neuznal rozhodnutí prezidenta, který odvolal z vedení Nejvyššího soudu právě Ivu Brožovou. - více zde

Brožová Klause zkritizovala
U Nejvyššího soudu ale pravděpodobně bude ještě dusno. Předsedkyně Brožová se postavila proti prezidentu Klausovi v době, kdy ji odvolával, a učinila tak i teď. Opět označila jeho chování za neústavní.

"Zákon o soudech a soudcích hovoří pouze o jednom místopředsedovi Nejvyššího soudu," řekla ČTK Brožová, která se už několik měsíců léčí ze zranění, která jí na přechodu pro chodce způsobil nepozorný řidič.

Kromě Bureše je místopředsedou soudce Pavel Kučera. Funkce druhého místopředsedy zatím neexistovala a podle Brožové ani neměla vzniknout. Nelíbí se jí ani to, že nedala ke jmenování Bureše souhlas, což podle ní zákon vyžaduje.

Bureš a Kučera ovšem nad chováním své šéfové jen kroutí hlavou. iDNES.cz sdělili, že o ní vůbec nic nevědí.

"Nemluvila se mnou od 11. května," tvrdí místopředseda Kučera. "Ona se vůbec o chod soudu nezajímá. My o ní vůbec nic nevíme, nikdo z Nejvyššího soudu o ní nic neví, je to naprosto nenormální situace," přidává se Bureš.

A pokud jde o námitky Brožové, reaguje: "Nemluví pravdu, dva místopředsedové můžou být. A její souhlas není třeba." 

Bureš: Na prezidenta můžeme být pyšní
Jaroslav Bureš - na první pohled nijak výrazný typ - má v posledních letech vskutku zajímavý životopis.

Ještě na začátku roku 2001 o jeho existenci mnoho lidí nevědělo, ovšem v únoru tohoto roku odešel od práva k politice, stal se ministrem spravedlnosti a jeho hvězda šla nahoru. Když potom ČSSD za vlády Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse hledala prezidentského kandidáta proti Klausovi, sáhla po Burešovi.

Ten vzal takovou nabídku velmi vážně, v rámci kampaně se chlubil například i svou láskou ke své dnes už veteránské Škodě 120, jenže vše bylo marné. Při hlasování na Hradě neuspěl, ovšem mezi ním a jeho přemožitelem vzniklo silné pouto.

"Tak já si osobně pana prezidenta velmi vážím, myslím si, že je to politik, na kterého může být Česká republika pyšná," uvedl po jmenování pro iDNES.cz Bureš.

Prezidentské rozhodnutí znamená pro Bureše prakticky nadvládu nad Nejvyšším soudem, zejména, když nemocná Brožová sedí doma. I z Burešových slov je cítit, že chce řadu věcí změnit.

"Nejvyšší soud už dlouho není slyšet. Soudci musí být více slyšet, jsem přesvědčen, že mají co říci. Jsem si jistý, že ti, kteří stojí v čele Nejvyšší soudu se musí vyjadřovat k zásadním otázkám, které se týkají všech občanů," řekl iDNES.cz Bureš a jedno takového téma vzpomněl - odposlechy.

Tedy policejní odposlechy při vyšetřování, kterých je podle prezidenta i ODS zbytečně mnoho. "Jsme schopni přinést zcela nové pohledy," tvrdí Bureš.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video