Plaketu chilského básníka a bojovníka za svobodu Pabla Nerudy a knižní dar chilské vlády předal dnes prezident Chile Eduardo Frei představitelům Univerzity Karlovy v Praze. Rektor Karel Malý prezidentovi udělil na slavnostním setkání ve Vlasteneckém sále Karolina jubilejní medaili k 650.výročí založení univerzity.
Chilský prezident daroval knihovně univerzity iberoamerickou literaturu, především dílo nositelů Nobelovy ceny za literaturu Gabriely Mistralové a Pabla Nerudy a publikace o historii Chile.
"Dar se bezesporu stane přínosem pro studenty a obohacením jejich studia," poděkoval prezidentovi vedoucí střediska iberoamerických studií Josef Opatrný. Dodal, že o studium této jazykové oblasti se zajímá stále více posluchačů.
Rektor Univerzity Karlovy Karel Malý ocenil v krátkém projevu středeční přednášku prezidenta Freie, zejména názor, že úloha malých států bude v procesu globalizace vzrůstat. Zdůraznil, že zvláštní odpovědnost v tomto procesu nesou právě univerzity.
Chilský prezident si poté prohlédl Velkou aulu Karolina a zajímal se o historii pražského vysokého učení. Podepsal se také do pamětní knihy univerzity.
Při setkání s představiteli KDU-ČSL vysvětlil předseda této strany Jan Kasal a poslanec Cyril Svoboda chilskému prezidentovi Eduardu Freiovi lustrační zákon, o který měl prezident velký zájem. Vedle očisty společnosti od totalitních prvků byla tématem jejich setkání také role české a chilské křesťanskodemokratické strany v období transformace obou zemí.
Svoboda řekl, že prezident, který byl v letech 1991 až 1994 předsedou chilské Křesťanskodemokratické strany (PDC), projevil velký zájem o spolupráci obou stran a také o uzdravení bývalého šéfa lidovců Josefa Luxe, který onemocněl leukémií.
"Podle Chilanů je velmi důležité dělat po odstranění totalitního režimu doslova čistky," prohlásil Svoboda. Podle něj by se sice na české scéně tento výraz neměl používat, ale lidé podporující dříve totalitní režim, kteří působí na důležitých místech, by měli být vyměněni. Poté, co lidovci vysvětlili podrobně český lustrační zákon, uznal Frei, že lustrační síto je docela přiměřené, doplnil Kasal.
"Informoval jsem pana prezidenta, že naše strana je vysloveně nekomunistická a nikdy nepůjde do takové koalice, která by musela spoléhat na podporu komunistů," dodal Kasal.
Dopolední program návštěvy
"Na cestě k rozvoji jednotlivých zemí už neplatí ve sjednocujícím se světě autonomní recepty, nýbrž úspěch spočívá v hledání bilaterálních, subregionálních a regionálních dohod. Žádná země na světě si už nemůže dovolit izolaci," uvedl ve své dnešní přednášce v pražském Černínském paláci chilský prezident Eduardo Frei.
"Rozvoj každé země je závislý na její schopnosti proniknout na světové trhy a účastí v mezinárodních společenstvech se podílet na demokratizaci světa a ochraně lidských práv. Třebaže na konci tisíciletí je patrný odklon od totalitních režimů k demokraciím, některé země mají demokracii ještě velmi křehkou," řekl chilský prezident.
Na české a zahraniční diplomaty, kteří si jej přišli v hojném počtu poslechnout, apeloval, že je nutné vytvořit prostor pro upevnění demokratických vlád v těchto státech. Připustil však, že největší podíl na demokratizaci země spočívá na jejích vnitřních silách. "Korupce, chudoba a sociální necitlivost mohou způsobit erozi legitimity demokracie," varoval.
Současně upozornil, že stále neexistují standardní pravidla pro řešení konfliktů v nynějším světě, a poukázal na nutnost zákazu jaderných a chemických zbraní.
Otázky globalizace vévodily i středečním rozhovorům chilského prezidenta s jeho českým protějškem Václavem Havlem. Frei novinářům řekl, že i dva malé státy, jako je ČR a Chile, se musí hlásit o slovo při debatách o budoucnosti světa.
Oba státníci upozornili na podobnost vývoje a směřování obou zemí, které se před deseti lety zbavily diktatury. "Obě země chtějí vstoupit do mezinárodního společenství a podílet se jako rovnoprávní partneři na tvorbě nového mírového uspořádání světa a podílet se na obraně lidských práv," řekl český prezident.
V úvahách o globalizaci Havel po setkání s Freiem připomněl vzpomínku na návštěvu chilských Velikonočních ostrovů se slavnými sochami Maoi. Záhadný pohled gigantických soch mu utkvěl v paměti jako výzva k úvahám o spravedlivém uspořádání světa. "Když jsem se díval do tváří těch soch Maoi, měl jsem pocit, že to jsou svědci dávné zaniklé civilizace a že se na nás všechny dívají s takovým zvláštním úsměvem, jakoby nám říkaly: 'Abyste nedopadli tak jako ta naše civilizace!'," vzpomněl Havel na dojmy z návštěvy Velikonočních ostrovů v srpnu 1996.
"Zdá se mi, že je to výzva k přemýšlení o spravedlivém uspořádání světa, o tom, jak čelit různým civilizačním hrozbám a vytvářet takové uspořádání na zeměkouli, aby se všichni obyvatelé cítili dobře," dodal.
