Projev mohli vidět všichni
Prezidentův projev se objevil na všech obrazovkách veřejnoprávní televize, kterou zmítá spor mezi novým ředitelem Jiřím Hodačem a zaměstnanci, kteří s jeho volbou nesouhlasí. (více ZDE) Havla tedy mohli sledovat lidé, kteří přijímají signál radiokomunikací šířící zprávy Hodačova týmu, i ti, kdo mají přístup k vysílání protestujících zaměstnanců.
Podnikatelé nejsou jen zločinci
Prezident uvedl, že mezi dvěma milióny podnikatelských subjektů v republice se staly nejznámějšími ty, které jsou spjaty s hospodářskou kriminalitou. Zdůraznil, že toto nebezpečné seskupení nejslavnějších tunelářů, falešných podnikatelů, mafiánů, bankovních kejklířů, či dokonce zločinců, kteří zneužili privatizace, nesmí zastínit velkou většinu slušných podnikatelů dodržujících zákony a pravidla hry.
Prezident apeloval na občany, aby nespoléhali jen na politiky a veřejně činné osobnosti a sami se snažili vidět projevy mravního cítění ve společnosti. Důležité je, aby tyto projevy opatrovali, pěstovali a posilovali.
Máme slušné lidi
Projevů dobrého potenciálu společnosti spatřuje Havel bezpočet. Jejich příkladem je práce učitelů, lékařů a vědců.
"Bezpočet systémových problémů, s nimiž tyto oblasti dnes a denně zápasí, nesmí v obecném povědomí skrýt náboj dobré vůle a odpovědnosti, který v těchto sférách tradičně existuje, bez něhož by v nich asi vůbec nešlo dobře působit a jehož výsledky stěží mohou být v dohledné době oceněny vskutku tak, jak by zasluhovaly." |
Podobně prezident vyzdvihl i práci vojáků, policie a soudců.
Důležitým projevem živého mravního vědomí a cítění, smyslu pro lidskou pospolitost a solidaritu je podle Havla také život spolkový a nadační a život občanských sdružení a iniciativ.
Prezident ocenil i novináře, mezi nimiž nejsou jen ti, kteří přisluhují nějakým mocným skupinám, nebo v honbě za bulvární senzací jsou ochotni komukoliv ublížit. Jsou mezi nimi také lidé, kteří se navzdory všem rizikům chtějí svobodně a nezávisle dobrat pravdy včetně pravdy o těch nejtemnějších věcech.
Nic není ztraceno
Závěr projevu Havel věnoval obyčejným lidem, zaměstnancům, kteří nemají právě na růžích ustláno. "Kdekdo jim vysvětloval, že se musí naučit víc pracovat, že si musí utahovat opasky a že se nesmějí divit, stanou-li se náhodou nezaměstnanými," prohlásil Havel a dodal, že přesto se snažili nést svůj úděl statečně. "Bez jejich dobré vůle, porozumění pro starosti země a trpělivosti, tedy opět bez určitého mravního povědomí, by se tito lidé asi bouřili víc. I jejich klidný postoj nechť je tedy chápán jako doklad toho, že není vůbec nic ztraceno," shrnul ve svém poselství prezident.