Ruské řešení syrské krize je pro mě průlom, řekl Obama v televizi

  • 246
Americký prezident Barack Obama označil ruskou snahu přimět Bašára Asada k odevzdání chemických zbraní za možný "průlom". Nejprve je však podle něj třeba zjistit, jak vážně je míněna a zda nejde o zdržovací taktiku, řekl v pondělním rozhovoru pro stanici CNN.

Obama v pondělí večer washingtonského času (po půlnoci na úterý SELČ) poskytl sérii rozhovorů americkým televizím ve snaze přesvědčit veřejnost i Kongres o podpoře útoku proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Podle šéfa Bílého domu je pondělní aktivita ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova směřující k mezinárodní kontrole a zničení syrských chemických zbraní "potenciálně pozitivní", je na ni však třeba nahlížet spíše skepticky. Spojené státy musí prý prodiskutovat s Ruskem a mezinárodním společenstvím tento nový návrh a zjistit, zda "můžeme dospět k něčemu, co je vynutitelné a seriózní".

Syrský konflikt

S nenásilným řešením syrské krize souhlasí také Čína i Írán, naopak Izrael plán hodnotí skepticky a "obezřetně" se k němu staví rovněž Francie. "Írán podporuje tuto (ruskou) iniciativu. Domníváme se, že by mohla přispět k zastavení militarismu v regionu," prohlásila mluvčí íránské diplomacie. Návrh "plně podporuje" i Čína. Naopak syrská opozice s návrhem nesouhlasí.

Francie uvedla, že během úterý předloží Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce vyzývající Damašek ke zveřejnění syrského chemického arzenálu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sdělil, že Rusko společně se Sýrií již pracuje na konkrétním a účinném plánu, jak by mohlo mezinárodní společenství získat kontrolu nad chemickými zbraněmi, jimiž Damašek disponuje. "Ruská strana v současné chvíli pracuje na přípravě účinného, jasného a konkrétního plánu, a proto doslova v tomto okamžiku kontaktujeme syrskou stranu," uvedl Lavrov na tiskové konferenci po setkání s libyjským ministrem zahraničí Muhammadem Abdalem Azízem.

O možné diplomatické iniciativě v řešení syrské krize Obama již prý diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu G20 minulý týden. Prezident dal v rozhovorech najevo, že by dal přednost mírovému řešení, o vojenském úderu však nadále hodlá Kongres přesvědčovat. O tom, že se mu to povede, přitom Obama nečekaně zapochyboval. "Neřekl bych, že jsem si jistý," prohlásil prezident. Hlasování stejně jako názor americké veřejnosti prý bere "velmi vážně", o tom, zda nařídí případný úder i bez souhlasu Kongresu, se však dosud nerozhodl a učiní tak až po samotném hlasování.

Většina Američanů podle posledních průzkumů zásah odmítá bez ohledu na Obamovu mediální ofenzivu a důkazy o Asadově chemickém útoku, které přinášejí americké tajné služby. Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že při srpnovém útoku zemřelo na předměstí Damašku přes 1 400 lidí a že má důkazy o tom, že Asadova armáda použila nervový plyn sarin.

Nejistou má Obama pozici i v Kongresu. Podle analytiků je pravděpodobnější schválení úderu v Senátu, zatímco hlasování v dolní komoře bude podle všeho těsnější. Nerozhodnuta je podle průzkumu agentury AP téměř polovina členů Sněmovny reprezentantů.

Pokud by Washington upustil od současné vojenské hrozby, podle Obamy by veškeré snahy na jakoukoli vážně míněnou dohodu byly nereálné. "Fakt, že americká administrativa i já jsme řekli, že to myslíme vážně, podle mě přispěl k některým velmi zajímavým rozhovorům," řekl Obama ve zjevné narážce na pondělní jednání ministrů zahraničí Ruska a Sýrie o možné likvidaci Asadova chemického arzenálu. Část kongresmanů nechce vojenský zásah podpořit proto, že nevidí v Asadově použití chemických zbraní v blízkovýchodní zemi jakoukoli hrozbu pro bezpečnost USA a Američanů. Obama v rozhovoru pro CNN prohlásil, že chemické zbraně "představují významnou hrozbu pro celý svět, a zvláště pro USA".

Za útok může Asad, tvrdí Human Rights Watch

Podle analýzy organizace hájící lidská práva Human Rights Watch (HRW) svědčí všechny důkazy o tom, že za chemický útok v Sýrii je odpovědný režim prezidenta Bašára Asada. Nevládní organizace se sídlem v USA to uvedla ve své zprávě.

Podle ní Asadova armáda "velmi pravděpodobně" při útoku na předměstí Damašku 21. srpna použila nervový plyn sarin. HRW se v analýze opírá o výpovědi svědků, lékařské záznamy či pozůstatky použitého vojenského materiálu.

"Tyto důkazy velmi silně ukazují na to, že syrské vládní síly toho strašného rána vypálily k damašským předměstím rakety nesoucí chemické hlavice," uvedl autor analýzy Peter Bouckaert.

Stovky mrtvých s příznaky působení chemických látek potvrdila rovněž nevládní organizace Lékaři bez hranic. Asadův režim odpovědnost za útok odmítá.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video