Rozhodnutí prezidenta Goodlucka Jonathana přišlo jen den poté, co hlava státu musela připustit, že stát už nemá pod kontrolou celé území. Z násilí na převážně muslimském severu země jsou nejčastěji obviňováni bojovníci z ozbrojeneckého hnutí Boko Haram.
Jejich terčem jsou hlavně kostely, policejní stanice, politici či hostince prodávající alkoholické nápoje. Od roku 2010 už zabili podle organizace Human Rights Watch přes 3 600 lidí. Využívají přitom snadné prostupnosti hranic s Kamerunem, Čadem a Nigerem, odkud pašují zbraně.
"Jejich akce znamenají vyhlášení války," prohlásil v úterním televizním projevu prezident nejlidnatějšího afrického státu. Reagoval tak na poslední útoky, při nichž zemřelo 55 lidí.
Zatím není zřejmé, co konkrétního vyhlášení stavu nouze v praxi znamená. Na sever v každém případě zamířila armáda. Vojenské nákladní automobily vjely do států Adamawa, Borno a Yobe, kde od roku 2010 radikálové trvale posilují.
Asi největší počet vojáků dorazil do Maiduguri, což je metropole státu Borno. Podle místních obyvatel je atmosféra ve městě napjatá. Zavřené jsou školy i většina obchodů a po ulicích se pohybuje jen několik lidí.
"To, co jsem spatřil dnes ráno, mě vyděsilo. Nikdy v životě jsem neviděl v akci tolik vojáků," řekl agentuře Reuters jeden z místních Ahmed Mari. Obyvatelé teď podle něj hlavně řeší, jak vyhlášení výjimečného stavu poznamená jejich životy.
Jméno extrémistické skupiny Boko Haram znamená v místím jazyce Hausa "Západní učení je rouhání". Bojovníci působí především ve třech severních státech Nigérie, kde se snaží založit islamistický stát, jenž by se striktně řídil právem šaría.
Nigerijské státy Adamawa (červená), Borno (modrá) a Yobe (žlutá)
