Rozhodnutí prezidenta Goodlucka Jonathana přišlo jen den poté, co hlava státu musela připustit, že stát už nemá pod kontrolou celé území. Z násilí na převážně muslimském severu země jsou nejčastěji obviňováni bojovníci z ozbrojeneckého hnutí Boko Haram.
Jejich terčem jsou hlavně kostely, policejní stanice, politici či hostince prodávající alkoholické nápoje. Od roku 2010 už zabili podle organizace Human Rights Watch přes 3 600 lidí. Využívají přitom snadné prostupnosti hranic s Kamerunem, Čadem a Nigerem, odkud pašují zbraně.
"Jejich akce znamenají vyhlášení války," prohlásil v úterním televizním projevu prezident nejlidnatějšího afrického státu. Reagoval tak na poslední útoky, při nichž zemřelo 55 lidí.
Zatím není zřejmé, co konkrétního vyhlášení stavu nouze v praxi znamená. Na sever v každém případě zamířila armáda. Vojenské nákladní automobily vjely do států Adamawa, Borno a Yobe, kde od roku 2010 radikálové trvale posilují.
Asi největší počet vojáků dorazil do Maiduguri, což je metropole státu Borno. Podle místních obyvatel je atmosféra ve městě napjatá. Zavřené jsou školy i většina obchodů a po ulicích se pohybuje jen několik lidí.
"To, co jsem spatřil dnes ráno, mě vyděsilo. Nikdy v životě jsem neviděl v akci tolik vojáků," řekl agentuře Reuters jeden z místních Ahmed Mari. Obyvatelé teď podle něj hlavně řeší, jak vyhlášení výjimečného stavu poznamená jejich životy.
Jméno extrémistické skupiny Boko Haram znamená v místím jazyce Hausa "Západní učení je rouhání". Bojovníci působí především ve třech severních státech Nigérie, kde se snaží založit islamistický stát, jenž by se striktně řídil právem šaría.
