Novým prezidentem Německa bude Steinmeier, volbu vyhrál s jasnou převahou

  • 197
Novým německý prezidentem se podle předpokladů stane sociálnědemokratický ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Nástupce odcházejícího Joachima Gaucka, který se o další mandát odmítl ucházet, nevolili Němci přímo, ale prostřednictvím takzvaného Spolkového shromáždění. Steinmeier vyhrál s jasnou převahou.

Na kandidatuře Steinmeiera se loni v listopadu domluvila vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), díky čemuž se dnes bez problémů prosadil proti čtveřici protikandidátů. Ve Spolkovém shromáždění, které v Německu prezidenta volí, získal Steinmeier 931 z 1239 platných odevzdaných hlasů. Žádný z jeho protikandidátů se mu ani vzdáleně nepřiblížil.

Volitelé, mezi nimiž byl letos například i trenér německé fotbalové reprezentace Joachim Löw, se k hlasování v budově Spolkového sněmu v Berlíně sešli v poledne. Výsledky předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert oznámil krátce před 14:20.

Gratulace z České republiky

Zvolení Franka-Waltera Steinmeiera německým prezidentem je podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) zárukou rozumu a rozvážnosti. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek nepochybuje o tom, že bývalý ministr zahraničí Spolkové republiky Německo Steinmeier bude dál přispívat k dobrým česko-německým vztahům. Obdobně se vyjádřil také předseda ODS Petr Fiala. Europoslanec za ANO Pavel Telička věří, že Steinmeier naváže na končící hlavu státu Joachima Gaucka. Podle Bohuslava Sobotky je Steinmeier zastáncem evropské spolupráce a zasazuje se o dobré česko-německé.

Steinmeierovi se po vyhlášení výsledků dostalo potlesku ve stoje a také gratulace od kancléřky Angely Merkelové (CDU) i dalších předních politiků.

„Jsem přesvědčena, že bude vynikajícím prezidentem pro naši zemi,“ řekla novinářům po volbě Steinmeiera Merkelová. Jedenašedesátiletý politik je podle ní tím pravým, kdo by měl spolkovou republiku v „těchto těžkých časech“ pomáhat vést.

Někdejší šéf německé diplomacie volbu, jak je v Německu zvykem, přijal. „Milí spoluobčané, buďme odvážní,“ vyzval Němce Steinmeier. Lidé podle něj zvláště v takto bouřlivých dobách musí bojovat za uchování svobody a demokracie ve sjednocené Evropě. „Tento základ chceme, musíme společně bránit. Není nezranitelný, ale jsem pevně přesvědčen, že je silný,“ prohlásil také.

V prezidentské funkci, která je spíše reprezentativní, by měl Steinmeier odcházejícího sedmasedmdesátiletého Gaucka vystřídat 17. března.

Ostřílený ministr zahraničí

Jednašedesátiletý Steinmeier se narodil 5. ledna 1956 v západoněmeckém Detmoldu. Do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) vstoupil v roce 1975. Je absolventem práv a politologie na univerzitě v Giessenu, kde působil také jako vědecký pracovník na katedře veřejného práva a politické vědy.

V roce 1991 získal doktorát a nastoupil jako referent pro mediální právo a politiku v kanceláři spolkové země Dolní Sasko. Tak se seznámil s tehdejším premiérem této země Gerhardem Schröderem. O čtyři roky později nastoupil do funkce státního sekretáře německého kancléře, kterým se po vítězství SPD ve volbách stal Gerhard Schröder.

Mezi lety 2005 až 2009 byl německým ministrem zahraničí. V roce 2007 obhajoval před parlamentním vyšetřovacím výborem svůj postup v případu německo-tureckého vězně Murata Kurnaze, který byl podezřelý z terorismu a několik let byl držen na americké základně Guantánamo.

O rok později čelil podezření, že dva agenti německé zahraniční rozvědky BND působící v Bagdádu pomáhali spojeneckým jednotkám vedeným Američany během bojů za svržení režimu Saddáma Husajna v roce 2003. Steinmeier měl v té době v kancléřství na starosti právě tajné služby.

Od roku 2013 se vrátil na pozici ministra zahraničí v další vládě velké koalice Angely Merkelové. Jako šéf diplomacie podepsal v roce 2015 s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem deklaraci o česko-německém strategickém dialogu, která navazuje na smlouvu o dobrém sousedství mezi Československem a Německem z roku 1992 a na česko-německou deklaraci podepsanou o pět let později.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue