Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oceněná řeholnice pomáhala lidem navzdory útlaku od nacistů i komunistů

  22:06aktualizováno  22:06
Ústrky zažívala už od mládí, kdy kvůli židovskému původu musela do terezínského ghetta. Další přišly po únoru 1948 od komunistů. Dohledu StB unikla až v 80. letech, kdy odjela do polského kláštera. Po celý život ale řeholnice Anna Magdalena Schwarzová pomáhala druhým. Teď za to převzala státní vyznamenání.

Prezident Václav Klaus udělil Anně Magdaleně Schwarzové Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva (28. října 2011) | foto: ČTK

Anna Magdalena Schwarzová, jíž přátelé přezdívali Nina, se narodila v roce 1921 ve středostavovské rodině. Otec byl ředitelem koncernu, matka v domácnosti. Anna byla židovka, ale pod vlivem příbuzné konvertovala ke katolicismu. Hned po gymnáziu chtěla do kláštera, tam ji ale kvůli původu nepřijali.

"Prošla pak všemi útrapami, které čekaly Židy v protektorátu, a 7. prosince 1941 ji s rodiči deportovali do Terezína. Její mladší bratr Jiří byl v té době v Anglii a stal se příslušníkem RAF. Anna s maminkou v ghettu přežily, navzdory nemocem, hladu a dalšímu strádání. Otce nacisté zavraždili v Osvětimi, stejně jako další příbuzné," píše o řádové sestře Ústav pro studium totalitních režimů.

Po válce se Schwarzová stala postulantkou karmelitánského kláštera a studovala angličtinu a francouzštinu. Do kláštera se dostala v roce 1948, po únorovém převratu ji však na příkaz komunistického režimu vyhodili z kláštera i z univerzity. Pracuje tedy jako cizojazyčná korespondentka v Jutě, které její otec kdysi šéfoval.

To už ji měla v hledáčku Státní bezpečnost, nejen kvůli aktivitám v křesťanském společenství Rodina. Ale také kvůli tomu, že Schwarzová jezdí do internačních táborů a vozí zadrženým kněžím nejrůznější materiály, papežské indulty, pokyny, jak se chovat v nesvobodném státě, nosí jim jídlo a víno. V únoru 1953 ji StB zatkla a obvinila z páchání protistátní činnosti spojené s odsouzeným "špionem Vatikánu Mádrem", s nímž se vídala.

Jedenáctileté vězení za velezradu

V březnu 1954 stanula před soudem, který ji uvěznil na jedenáct let za velezradu, zbavil ji občanských práv a zabavil jí majetek. Anna Magdalena Schwarzová  byla v Ruzyni a v Pardubicích vězněna až do amnestie v roce 1960. Po propuštění žila v Českém Krumlově, kde pracovala v papírně, zprvu jako noční dělnice.

"Teprve po 21. srpnu 1968 se vrátila do Prahy, kde pracovala jako překladatelka na Vysoké škole zemědělské. Roku 1976 šla do důchodu a o rok později, když se šťastnou shodou okolností dostala na Západ, složila v Římě řádné řeholní sliby, ačkoli i nadále zůstávala mimo klášter," uvádí ÚSTR.

Anna Magdalena Schwarzová se setkávala s lidmi kolem Charty 77, i když sama ji nikdy nepodepsala. Překládá však teologické texty pro Oto Mádra, Josefa Zvěřinu a další duchovní, přátelí se s chartisty, účastní se pohřbu jednoho z prvních mluvčí Charty 77 filozofa Jana Patočky. Úzce se spojila s disentem a spolupracovala i s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných, chodí jako pozorovatelka na procesy s věřícími a několikrát je zatčena.

StB ji opakovaně sledovala, policie u ní několikrát provedla domovní prohlídku, odposlouchávala jí telefonáty, dvakrát jí sebrali pas.

Do kláštera musela až do Polska

Na přelomu 70. a 80. let začala Schwarzová jezdit do kláštera v polském Krakově, v čemž jí StB bránila. Tajná policie ji považovala za špionku, protože se přátelila s chartistou a politickým vězněm Františkem Líznou, kterému měla podle StB přichystat tajný útěk za hranice. Schwarzová tajně převáží dopisy a další materiály a zajišťuje spojení s polskými duchovními.

Až v roce 1985 se Anně Magdaleně Schwarzové povedlo vyjednat vystěhování do Polska. Odjela tam v lednu 1985, jen o několik dní později ji úřady zařadily na index nežádoucích osob a odmítly jí ponechat československé občanství.

Anna Magdalena Schwarzová žije v Krakově v klauzurním řádu Bosých karmelitánek dodnes. Před rokem, 16. listopadu 2010 získala Cenu Václava Bendy Za svobodu a demokracii.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.