Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prezident Klaus vetoval zákon o podpoře kinematografie

  16:05aktualizováno  16:05
Prezident Václav Klaus vetoval zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie. Filmový průmysl je podle prezidenta standardním obchodním odvětvím, nikoli veřejným statkem, který by měl být financován z veřejných zdrojů.

Václav Klaus | foto: Josef DvořákiDNES.cz

Zákon předpokládal, že Státní fond kinematografie by na podporu výroby filmů dostával až 300 milionů korun ročně, polovinu od komerčních televizí.

Podobnou normu vrátil Klaus Sněmovně už v roce 2006. Jeho argumenty jsou nyní prakticky stejné. (více o tehdejším kroku prezidenta můžete číst zde)

Kinematografie by podle prezidenta neměla být financována z mimorozpočtových zdrojů a tím privilegována oproti jiným veřejným výdajům.

"I nadále považuji za neobhajitelné a nijak neodůvodněné, že stát tímto způsobem hodlá podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport. Stále nevidím žádný důvod, proč by právě filmoví producenti a další podnikatelé v kinematografii měli být privilegováni oproti jiným, srovnatelným oborům," uvedl prezident ve svém odůvodnění.

Nyní vetovaný zákon je sice podle Klause propracovanější, než tomu bylo u normy z roku 2006, chybná je prý však sama jeho podstata.

Vetovaný zákon počítá s tím, že fond by mohl přispívat na nejméně sedmdesátiminutové hrané i dokumentární filmy nebo na seriálové epizody s délkou přesahující 40 minut. Podmínkou mělo být, že by uznatelné náklady na českém území dosáhly v případě hraného filmu 15 milionů korun, v případě seriálového dílu deset milionů a u dokumentu tři miliony.

O poskytnutí příspěvku na filmové projekty měla rozhodovat rada fondu.

Pobídky by měly být vypláceny zpětně ve výši desetiny nákladů na zahraniční herce a členy štábu a pětinu nákladů za zboží a služby, které byly poskytnuty v souvislosti s filmovým projektem českými firmami.

Vetovaný návrh zákona předpokládal, že komerční televize do fondu přispějí částkou odpovídající dvěma procentům z obratu za vysílání reklamy, která mají komerční televize na tvorbu nových filmů dávat už podle zákona o televizním vysílání.

Další příjmy fondu mají podobně jako dosud tvořit jedno procento z každé prodané vstupenky do kina a příspěvky ze zpoplatnění filmů, které fond spravuje, ve výši až 30 milionů korun ročně. Na hospodárnost nakládání s příspěvky do fondu má dohlížet devítičlenný sbor.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda Pirátů Ivan Bartoš během proslovu v pražském volebním štábu strany....
Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů

Česko má za sebou další volební klání. Do Sněmovny se nakonec dostalo rekordních devět stran. Značný dopad budou mít výsledky ale i na politická uskupení,...  celý článek

,,Náckům žádnou šanci.“ Před štábem SPD se protestovalo
Nedej náckům žádnou šanci, skandovali demonstranti před štábem SPD

Proti volebnímu úspěchu SPD demonstrovaly před štábem hnutí Tomia Okamury večer desítky lidí. Měli s sebou nápisy „Černí bílí spojme síly“ nebo „Fuck nazi“....  celý článek

Ústecký volební lídr ČSSD Jaroslav Foldyna v diskusním pořadu iDNES.cz...
Vedení ČSSD musí rezignovat, budoucnost má jen Chovanec, míní Foldyna

Na mimořádném sjezdu ČSSD by mělo rezignovat celé vedení, myslí si rebel sociální demokracie Jaroslav Foldyna. Jediný, koho si dál umí představit v čele...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.