"Nejsem ve Vítkově poprvé, ale vždy o tomto heroickém a tragickém činu musím přemýšlet. Není to jen pietní akce, ale také připomínka těm mladým, kteří šedesátá léta nezažili. Je to výzva, abychom nedovolili pošlapávání naší suverenity, ale volili takovou cestu, aby takových krajních činů nebylo třeba," řekl Václav Klaus.
Zajícův bratr Jaroslav Zajíc novinářům řekl, že návštěvu prezidenta považuje za poctu. Ke smutné a tragické minulosti se však rodina už nechce vracet. "Jsme rádi, že je tady nadační fond, který je zaměřený na mladé lidi. To si myslíme, že je ten odkaz do budoucna," míní Zajíc, který památníku svého bratra vidí právě v udílení cen mladým lidem.
Každým rokem totiž Vítkovští při této příležitosti oceňují mladé talentované lidi prostřednictvím Nadačního fondu Jana Zajíce. "Je krásné, že to v těch mladých žije. Cena totiž není jen za dobré studijní výsledky, ale také za záchranu lidského života, uměleckou nebo charitativní činnost," řekl Jaroslav Kučík, autor scénáře filmu o Janu Zajíci, který vznik nadačního fondu inicioval. "Chtěl jsem tímto způsobem nějak vrátit rodině, že tento dokument mohl vzniknout," doplnil Kučík.
Letošní Cenu Jana Zajíce předal prezident třináctiletému Davidu Sedlaříkovi, který kromě úspěšného studia je také mistrem v celorepublikových automodelářských soutěžích. A také Simoně Škurkové, která prezentovala vítkovské gymnázium v soutěžích Frankofonie a nyní francouzštinu a angličtinu studuje na filozofické fakultě v Olomouci.
K odkazu svého rodáka se začali Vítkovští hlásit po sametové revoluci. "Hned v roce 1990 jsme prosadili, aby se náměstí pojmenovalo jeho jménem. Jan Zajíc měl obrovskou odvahu a aspoň lidem otevřel oči," mínil jeden ze zakládajících členů Občanského fóra Josef Miroslav.
Busta Jana Zajíce zdobí i základní školu na Opavské ulici, kam Jan Zajíc chodil do školy.
