Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prezident Klaus: Jaké je skutečné nebezpečí globálního oteplování

  16:09aktualizováno  16:09
Finanční krize podle prezidenta Václava Klause odhalila slabiny opatření ke zmírnění následků globálního oteplování. "Začínají být jasné dvě věci. Zaprvé, nebude snadné si dovolit nákladné nové zdroje energie. Zadruhé, energetické přídělové politiky na způsob limitů a povolenek budou setrvalou brzdou ekonomické aktivity," píše v následujícím článku.

Prezident Václav Klaus hovořil o globálním oteplování také na půdě OSN; archivní snímek ze září 2007. | foto: Reuters

Jsem překvapen, jak mnoho lidí v Evropě, ve Spojených státech i jinde v současnosti lne k podpoře politiky vyrůstající z hysterie nad globálním oteplováním, zejména legislativy limitů a povolenek k redukci emisí skleníkových plynů a dotací pro "zelené" zdroje energie. Jsem přesvědčen, že se jedná o scestnou strategii, a to nejen kvůli nejistotě rizik, jež by globální oteplování mohlo znamenat, ale i kvůli jistotě újmy, již tyto navrhované politiky usilující o jeho zmírňování přivodí.

Byl jsem pozván, abych o tomto tématu pojednal na konferenci v kalifornské Santa Barbaře. Mezi posluchači byli přední podnikatelé, kteří doufají, že na politikách limitů a obchodu s povolenkami a na subvencích do obnovitelné energie a "zelených" pracovních míst vydělají. Radou, kterou jsem jim dal, bylo nepropadat této hysterii.

Evropa dál než USA

V realizaci politik, které by měly zmírnit globální oteplování, je Evropa o několik let dál než USA. Všechny členské země Evropské unie ratifikovaly Kjótský protokol a přijaly širokou škálu politik ke snížení emisí a splnění svých kjótských cílů.

K těmto politikám patří iniciativa postavená na limitech a povolenkách známá jako systém obchodování s emisemi, horentní daně z paliv a ctižádostivé programy výstavby větrníků a dalších projektů obnovitelné energie. Tyto politiky se uskutečňovaly v dobách, kdy se ekonomice EU dařilo, a – člověk doufá – s plným vědomím toho, že vyjdou hodně draho.

Hospodářský růst a spotřeba energie

S nástupem globální finanční krize a nenadálým ekonomickým poklesem začínají být jasné dvě věci. Zaprvé, nebude snadné si tyto nákladné nové zdroje energie dovolit. Zadruhé, energetické přídělové politiky na způsob limitů a povolenek budou setrvalou brzdou ekonomické aktivity. Je paradoxní, že účinkem těchto politik doposud emisí neubylo, ale ubývá jich teď proto, že světové hospodářství směřuje do recese.

To není překvapením pro někoho, jako jsem já, aktivní účastník transformace mé vlasti od komunismu ke svobodné společnosti a tržnímu hospodářství. Staré, překonané podniky těžkého průmyslu, které bývaly chloubou komunistického režimu, se prakticky přes noc zavřely, protože nemohly přežít otevření ekonomiky. Výsledkem byl dramatický propad emisí CO2.

zdražení

Limity a povolenky mohou fungovat jedině skrze zvýšení cen energií. Spotřebitelé nucení platit vyšší ceny za energie budou mít méně peněz na výdaje za jiné věci.

Tajemstvím za úbytky emisí byl hospodářský úpadek. Jak se ekonomiky České republiky a dalších zemí střední a východní Evropy rekonstruovaly a začaly znovu růst, emise se začaly přirozeně zvyšovat. Každému by mělo být jasné, že existuje velice silná korelace mezi hospodářským růstem a spotřebou energie.

Jsem proto ohromen, když vidím ty, kdo se ztotožňují s momentálně módním politickým argumentem, že politiky jako obchodování s emisními povolenkami, vládní nařizování a dotace do obnovitelné energie mohou vlastně ekonomice prospět. Vláda prý ve spolupráci s podnikateli vytvoří "ekonomiku nových energií", angažovaným firmám to prospěje a všichni se budou mít líp.

To je iluze. Limity a povolenky mohou fungovat jedině skrze zvýšení cen energií. Spotřebitelé nucení platit vyšší ceny za energie budou mít méně peněz na výdaje za jiné věci. Může se sice dařit konkrétním podnikům, které poskytují drahou "zelenou" energii, ale čistý ekonomický efekt bude negativní.

Je nutné vidět celkový obraz. Když se energie přídělově omezuje anebo subvencuje, lze sice dosahovat výnosů, ale jen v rámci ekonomiky, která vykazuje nízký, či dokonce záporný růst. To znamená, že v delším časovém horizontu budou všichni soupeřit o kus koláče, který bude menší, než by byl bez energetického přídělového hospodářství.

To nevěští nic dobrého růstu ani snaze najít cestu z dnešní krize.

© Project Syndicate, 2009.

o autorovi

Václav Klaus je prezident České republiky, která až do června 2009 zastává předsednickou funkci v Radě ministrů Evropské unie. Je autorem knihy Modrá, nikoli zelená planeta s podtitulem Co je ohroženo: klima, nebo svoboda?

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.