Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prezident Francie je republikánským králem

  1:30aktualizováno  1:30
Francie si sice zakládá na své dlouhé republikánské tradici, ale její prezident má větší pravomoci než leckterý monarcha. Odpovídají tomu i jeho požitky. Například zvěř v oboře slavného zámku Chambord v údolí Loiry je k dispozici výhradně pro lovecké vášně hlavy republiky.

Elysejský palác, sídlo francouzského prezidenta. | foto: Profimedia.cz

Vše o prezidentských volbách ve Francii... ČTĚTE ZDE

Na rozdíl od českého politického systému, ve kterém je role šéfa státu definována převážně jako ceremoniální, francouzský prezident opravdu vládne.

Podle svého výběru jmenuje premiéra, ministry, soudce a vyšší státní úředníky. Jednání vlády sám předsedá. Pokud se mu znelíbí současný parlament, může ho bez udání důvodů rozpustit a vyhlásit nové volby.

Prezident, který je mimo jiné vrchním velitelem ozbrojených sil a má pravomoc rozhodnout o odpálení jaderných zbraní proti nepříteli, také může vyhlásit referendum k jakékoliv otázce bez konzultace s ostatními představiteli státu.

Svobodně zvolený diktátor
V případě nouze se může stát i diktátorem, který podle ústavy nařídí výjimečný stav a do svých rukou soustředí veškerou legislativní i výkonnou moc.

Tak silné postavení prezidenta si prosadil do konstituce Charles de Gaulle, který chtěl zamezit zmatkům, jimiž trpěla poválečná Francie ovládaná parlamentem.

Problém nastane v okamžiku, kdy v parlamentních volbách uspěje strana jiných barev, než jsou ty prezidentovy. Ústava s tím, že by nastala situace, kdy prezident nemá podporu většiny v Národním shromáždění, nepočítá.

Podle de Gaullových představ o nedělitelné moci by v takové chvíli měl prezident odstoupit. To se však generálovým následníkům Francoisu Mitterrandovi a Jacquesu Chirakovi nechtělo a raději se uchýlili k zvláštní formě politického soužití, které se ve Francii říká kohabitace.

Podle gentlemanské dohody pak prezident přebírá odpovědnost za zahraniční a obrannou politiku, zatímco premiér a jeho kabinet se věnují domácím problémům.

Aby se období kohabitace příliš často neopakovalo, přistoupili francouzští politici ke změně ústavy. Prezident i parlament se nyní volí ve stejný rok a oba na pětileté období. Dříve trvalo prezidentství sedm let.

Včerejškem tedy pro Francouze letošní volební rok ještě neskončil - za měsíc je čeká další dvoukolové hlasování, během něhož si budou vybírat své zástupce do Národního shromáždění. To, že do poslaneckých lavic pošlou převážně lidi ze strany nového prezidenta, však není vůbec jisté.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americkému vojákovi Bowe Bergdahlovi hrozí za dezerci v Afghánistánu doživotí...
Pět let v zajetí Talibanu. Dezertoval jsem, přiznal americký voják

Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Informovala o...  celý článek

Ilustrační snímek
Loutky Si Ťin-pchinga i podnikatelská esa. Kdo určuje směr moderní Číny?

Čínu už za pár dní čeká další sjezd Komunistické strany. Server CNN u této příležitosti oslovil desítku expertů a sestavil žebříček pěti nejvlivnějších lidí...  celý článek

HMS Sheffield po zásahu argentinské rakety (4. května 1982)
Káva, nuda a fascinace raketou. Britové odtajnili zkázu lodi u Falkland

Archivy Britského královského námořnictva vydaly po 35 letech svědectví o zkáze torpédoborce HMS Sheffield. Ten se potopil po zásahu raketou během války...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.