V tyto dny je Liang-ťia-che, vesnice vzdálená přes 600 kilometrů od Pekingu, přeplněná úředníky - mnoho z nich dostalo za úkol nastudovat si život svého prezidenta. Každý den ji navštíví zhruba dva a půl tisíce návštěvníků, kteří se dozvídají pečlivě připravenou verzi čínské moderní historie.
Naučná stezka mapuje sedm let, které Si strávil na nehostinném jihozápadě Číny a které z něj podle stranické mytologie vykovaly vůdce nejlidnatější země světa. Dívají se do studny, kterou Si Ťin-pching pomohl vykopat a poslouchají přednášky před jeskynními domy, kde se ukrýval před chaosem kulturní revoluce.
„Když poprvé přijel do Liang-ťia-che, nebyl na těžkou dřinu připraven,“ říká průvodce, jehož poselství je jasné: pobyt na vsi budoucího prezidenta zocelil. Během kulturní revoluce bylo na venkov v rámci ideologické převýchovy posláno celkem 18 milionů Číňanů, kteří se podle Mao Ce-tunga měli vzdělat v rurálních ctnostech.
„Lidé z Pekingu, kteří nebyli posláni na venkov, nejsou schopni takové dřiny, jako my,“ říká pamětník Sia Pao-čching. „Prezident Si Ťin-pching má samozřejmě podobný charakter. Podporuje hospodárnost a vyhýbá se plýtvání. Má silnou disciplínu,” řekl pro The New York Times.
O obětech kulturní revoluce strana mlčí
Budování mýtů kolem komunistických vůdců má v Čínské lidové republice silnou tradici. Místo Maova narození - Šao-šan - bylo v 60. letech přetvořeno ve svatyni pro příslušníky Rudé gardy, kteří pohlíželi na zakladatele moderní Číny jako na boha.
Si Ťin-pching je synem revolučního hrdiny Si Čung-süna, který za kulturní revoluce upadl v nemilost, a mnoho lidí ho vnímá jako komunistické „princátko“. Strana se příběhem o létech strávených na venkově snaží dokázat, že neměl lehký život a že se umí ztotožnit s běžným člověkem, uvedl The Telegraph. A to i přesto, že sám Si Ťin-pching přiznal, že po několika měsících už pobyt na venkově nevydržel a vrátil se do Pekingu, což oficiální vyjádření odmítají zmínit.
Propaganda o Si Ťin-pchingově pobytu na vesnici z velké části ignoruje šílenství kulturní revoluce, která si vyžádala statisíce obětí. Si Ťin-pching oživuje Maův kult a historikům zakázal zabývat se temnými epizodami historie jako byly hladomory a perzekuce (o kulturní revoluci více zde).
Čína se chystá na sjezd komunistů
Transformace vesnice Liang-ťia-che na turistickou destinaci má upevnit pozici Si Ťin-pchinga před sjezdem komunistické strany, který se koná 18. října. Jde o nejvýznamnější letošní politickou událost v Číně - přijede na něj více než dva tisíce delegátů.
Na sjezdu, který se koná každých pět let, má být vyměněno pět ze sedmi členů stálého výboru politbyra, který určuje dění v zemi. Ve výboru podle analytiků zřejmě zůstanou jen prezident Si Ťin-pching a premiér Li Kche-čchiang.
Do hlavního města nyní proudí posily policistů, zpřísňuje se kontrola sociálních médií, zahraniční turisté nebudou moci 11 dnů cestovat do Tibetu a řada průmyslových provozů byla omezena nebo zastavena, aby se čínská metropole zbavila pověstného smogu.
