Převratný český lék prodávají jen v USA

  • 53
Zatím nejúčinnější světový lék proti žloutence typu B v Česku představil ve čtvrtek jeho hlavní objevitel, vědec Antonín Holý. Touto nemocí trpí ve světě 300 milionů lidí, každý rok jich milion umírá. Nový lék, pojmenovaný Hepsera, je ve srovnání s dosud existujícími preparáty ojedinělý tím, že nemá téměř žádné nežádoucí vedlejší účinky a virus žloutenky si proti němu nevytváří odolnost. Lék už byl schválen v USA a na přelomu roku se očekává jeho povolení i v EU.

Je to už třetí léčivo, které tým Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze vyvinul. Předchozí objevy pomáhají léčit nemoc AIDS (lék Viread) a její nebezpečné průvodní znaky (lék Vistide).

Všechny léky se vyrábějí v USA, do Česka plynou licenční poplatky ve výši stovek milionů korun. "Náš ústav je druhým největším plátcem daní v Praze 6, hned po Českých aeroliniích," říká proto jeho ředitel Zdeněk Havlas.

Americký úřad pro potraviny a léky (FDA), známý jako nejpřísnější instituce pro schvalování léků na světě, povolil v minulých dnech výrobu Hepsery.

To, že preparát na rozdíl od jiných podobných léků nemá téměř žádné nežádoucí doprovodné účinky, je zvláště důležité u nemoci, která se léčí měsíce a často i dlouhá léta.

Virus žloutenky je velmi odolný. "Spíš se můžete nakazit hepatitidou B než nemocí AIDS," srovnává hlavní autor léku Antonín Holý. "Virus HIV, který nemoc AIDS způsobuje, je velmi křehký, zatímco virus žloutenky vydrží mnohem víc a je až stokrát nakažlivější než HIV."

Hepatitidou typu B trpí ve světě 300 milionů lidí. Nejrozšířenější je v jihovýchodní Asii a subsaharské Africe, kde je nakažen každý pátý člověk. Avšak i ve Spojených státech žije přibližně jeden a čtvrt milionů lidí, u nichž se projevuje chronická, nejnebezpečnější forma žloutenky B. V České republice, kde se proti žloutence očkuje, se nemocní počítají na stovky. Jsou to především lidé, u nichž odolnost získaná očkováním nebyla dostatečná.

Čím hrozí hepatitida typu B:

Hepatitida typu B, neboli sérová žloutenka, je jaterní onemocnění způsobené virem. Šíří se krví: infikovanými injekčními stříkačkami, přenosem z matky na novorozence či pohlavním stykem.
Onemocnění může odeznít po několika měsících, ale v mnoha případech vede k cirhóze nebo nádorům jater. V celosvětovém měřítku je chronická hepatitida B desátou nejčastější příčinou smrti.
Je častá hlavně v jihovýchodní Asii a subsaharské Africe. V Česku, kde se proti žloutence B preventivně očkuje, je nemocných několik set osob, zejména těch, u nichž ochrana očkováním nebyla dostatečně účinná.

Jak látka působí
Medikament zastavuje rozmnožování žloutenkového viru v pacientově těle, což je pro léčbu klíčové. K úspěšné léčbě stačí užívat jednu tabletu denně.

Základem léku je chemikálie adefovir, kterou Holý objevil už v roce 1986. Na dalším mnohaletém výzkumu se podíleli Holého kolegové z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Biologické zkoušky provedli vědci na Katolické univerzitě v belgickém Leuvenu (Lovani). Do konečné podoby pak lék převedla americká společnost Gilead Sciences, která ho také pod jménem Hepsera vyrábí.
 
Holý netuší, zda se lék objeví i v českých lékárnách. "Nevím, zda se Američanům kvůli malému počtu českých pacientů vyplatí registrovat ho na českém trhu." Neznamená to však, že nový lék bude v Česku nedostupný - lékaři ho mohou pro své pacienty koupit v cizině.

Proč se český lék vyrábí v USA
Vyvíjet nový lék je tak nákladná záležitost, že si to nikdo v České republice nemůže dovolit. "Jsou to obrovské náklady, 500 až 600 milionů dolarů (což je asi 15 až 18 miliard korun)," uvedl Holý. Vysoké náklady jsou hlavním důvodem mezinárodní spolupráce. Nejdražší položkou při vzniku nového léku jsou jeho klinické zkoušky na dobrovolnících, a tyto náklady platila americká společnost.

Ani Holého ústav nepřišel zkrátka - z peněz za licenční poplatky si laboratoře vybavil nejmodernějšími přístroji, které by si jinak nemohl dovolit.

Antonín Holý - badatel světového formátu

Nenápadný drobný chlapík v tmavém obleku byl hvězdou první velikosti na čtvrteční konferenci Akademie věd.  Šestašedesátiletý organický chemik Antonín Holý se jedním z nejúspěšnějších českých vědců současnosti. Je autorem šedesáti patentů. K nejznámějším patří jeho léky pro pacienty trpící nemocí AIDS.

Ve čtvrtek v Česku poprvé představil nejnovější preparát Hepsera, vyvinutý týmem, který vede - tentokrát proti nebezpečné žloutence typu B. To, že vědec vymyslí a uvede do života hned tři původní léky, je ve světě velmi neobvyklé. "Omlouvám se, že vás opět obtěžuji," řekl novinářům s narážkou na fakt, že svůj předchozí lék, který úspěšně zastavuje šíření nemoci AIDS v těle, ukazoval na stejném místě před necelým rokem.

Jeho výsledky vznikly z výzkumu skupiny chemikálií, kterému se věnuje přes pětatřicet let. "Tak to ve vědě bývá, že celý život velmi poctivě pracujete, abyste se až po letech možná dočkali úspěchu," vysvětlil Zdeněk Halas, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, v němž Holý působí.

A jak si vědec užívá svého podílu na licenčních poplatcích za své objevy? "Auto jsem si nekoupil, nechci hazardovat se životem. Řídím jen v USA, tam se jezdí slušně. Ale byl jsem čtrnáct dní na Baleárských ostrovech, bylo to příjemné," svěřil se.

Tým expertů doktora Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR vyvinul unikátní lék proti žloutence typu B. Podle vědců preparát téměř nemá vedlejší účinky, 31. října 2002


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video