Profesor Paul Van Houtte z Ústavu Julese Bordeta v Bruselu je uznávaným evropským onkologem. V Praze se před několika dny účastnil konference na Onkologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Pane profesore, v lednu se v odborném časopise Lancet objevila studie dánských lékařů, která tvrdila, že pravidelné preventivní prohlídky žen, které mají odhalit rakovinu prsu, nevedou k lepším výsledkům v léčení. Co si o tom myslíte?
Tato studie je od té doby ve světě hodně napadána, další odborníci kritizují například statistické metody, které používala. Osobně jsem přesvědčen, že screening může nádor odhalit včas, když je ještě malý a dá se nejlépe odstranit. A je možné to udělat tak, aby ženě zůstalo zachováno napadené ňadro, což pro ni má velký význam. V Belgii tedy screening rakoviny prsu provádíme.
Kdy podle vás rakovina zmizí z lidského života?
Obávám se, že nikdy. Zhoubné bujení se objevuje v přírodě u spousty živočichů i rostlin, zdá se, že patří ke stárnutí. Jsme však stále více schopni mnohé nádory účinně léčit.
Co tedy onkologové dokážou?
Začal bych tím, co může dokázat každý člověk. Tedy v první řadě nekouřit - tím lze výrazně snížit riziko onemocnění velmi nebezpečnou rakovinou plic. Sami lékaři pak zlepšují možnosti včasného odhalení nádoru, a učíme se také vzájemně kombinovat základní způsoby léčby, ozařování, chemoterapii a chirurgické odstranění nádoru. Právě jejich vhodná kombinace zvyšuje vyhlídky pacienta.
V poslední době se hodně mluví o genových terapiích, tedy například o možnosti vyřadit z činnosti geny, které ke vzniku rakoviny přispívají, či o využití jiných genů při léčbě...
Řekl bych, že to se do praxe může dostat až někdy za deset let. Z časového hlediska slibnější mi nyní připadají výzkumy možností, jak pomocí léků vyřadit z činnosti krevní cévy, které nádor zásobují živinami. Tyto metody by se mohly k pacientům dostat dříve.
- pátek 7. dubna 2000
