„V roce 1973 postavila československá komunistická vláda přesně v místech tábora, tedy na místě genocidy Romů, velkokapacitní průmyslovou prasečí farmu. Tato farma v místech romské genocidy stojí dodnes, stále je v provozu. Přímo v místech, kde byli zabíjeni a mučeni Romové se válí prasata ve svých výkalech,“ přečetl před Evropským domem v pražské Jungmannově ulici z dopisu členům Evropského parlamentu, Evropské komise a občanům Evropy svolavatel protestu Miroslav Brož ze sdružení Konexe.
„Mnohé české vlády zbourání prasečáku ústy svých ministrů, nebo dokonce předsedů, slibovaly. Nikdy se tak nestalo, nikdy nebyla sebemenší reálná politická vůle tak učinit. Sliby podle našeho mínění sloužily jen k uklidnění zahraničních lidskoprávních institucí. Nakonec bylo vždy řečeno, že na výkup prasečí farmy provozované na místě genocidy český stát nemá peníze. Lze takovou věc měřit penězi?“ píše se s dopise.
Řešení je podle romského sdružení Konexe velmi snadné. „Zjistili jsme, že prasečí farma na místě romské genocidy je příjemcem evropských zemědělských dotací. Bez těchto dotací by byla prodělečná a v krátké době by zkrachovala. Žádáme Vás proto: zastavte podporu evropských zemědělských dotací prasečí velkofarmě v Letech u Písku. Přestaňte podporovat a platit chov prasat v místech genocidy Romů,“ uvedl Brož. Miniprotestu se spolu s ním zúčastnilo ještě několik jeho kolegů.
Podle vedoucího zastoupení Evropské komise v ČR Jana Michala ale příjemce podpory určuje členský stát. Podle Michala jde o citlivou otázku a vyrovnání se s minulostí je záležitostí každé země. „Evropská komise spravuje společnou zemědělskou politiku, jednotlivé příjemce podpory však určuje každý členský stát,“ citovala jeho vyjádření agentura ČTK.
Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera z ČSSD se v nejbližší době nic nezmění na tom, že vepřín v Letech u Písku, který provozuje soukromá firma Agpi, zůstane. „Setkal jsem se s majiteli vepřína, jednání byla korektní, ale nepřinesla žádný konkrétní posun. Střetávají se tu ale zájmy. Musíme zajistit důstojnost tohoto pietního místa, na druhou stranu je tu záměr pokračovat v zemědělském podnikání,“ podotkl Dienstbier. Podle Jana Čecha ze společnosti Agpi Písek firmě nenabízí nikdo nic konkrétního (více zde).
Tábor v Letech vznikl za druhé světové války. Od srpna 1942 začal sloužit pro shromažďování Romů a z pracovního tábora se stal internační, odkud část vězňů putovala do nacistického koncentračního u Osvětimi. Od srpna 1942 do května 1943 prošlo táborem v Letech 1 309 lidí, většinou Romů. Přímo v areálu zemřelo 326 lidí, a to hlavně na tyfus a kvůli zanedbané lékařské péči, podvýživě, špatným hygienickým podmínkám či svrabu. Stovky dalších pak skončily v plynových komorách ve vyhlazovacím táboru u Osvětimi.
