SERIÁL
DESET MÝTŮ O EU
Tento mýtus patří k těm, na kterých něco je. Evropská unie se totiž snaží čelit tlaku komerčně silné americké a jiné mimoevropské produkce tím, že přijala pravidla na ochranu evropské televizní produkce, která jsou obsažena ve směrnici Televize bez hranic.
Podle ní tam, kde je to proveditelné, musí provozovatel vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl vysílacího času. Do celkového vysílacího času, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla, se přitom nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu. Za stejných podmínek je provozovatel povinen vyhradit pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci alespoň 10 % vysílacího času. Smyslem těchto opatření je udržet pro Evropu typickou a důležitou kulturní rozmanitost.
První mýtus spočívá v tom, že ani dodržování směrnice neznamená úplné potlačení mimoevropské produkce na obrazovkách, druhý v tom, že se po vstupu něco změní. Už od července 2001 totiž u nás platí Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který ze směrnice vychází. Vstup do unie tedy na podíl zámořských seriálů v televizi nebude mít vliv.
