Hrozba, kterou vyslovily ženy ve vesnici Dodo na jižním ostrově Mindanao, pomohla v červenci ukončit napětí. A více než stovce rodin obývajících území ovládané anarchií přinesla i jistou prosperitu, zdůraznil místní zástupce Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Rico Salcedo.
"S nápadem přišly samy ženy," vysvětlil Salcedo s tím, že byly unavené rodinnými konflikty a spory kolem vlastnictví pozemků, které jsou v této oblasti časté.
Ženy, které se živí jako šičky, nemohly dodávat své dílo kvůli neustálým přestřelkám mezi muži podél silnice vedoucí přes vesnici. "Jsou tam konflikty mezi klany. Několik mužů svádělo vinu na jednu rodinu a vyvolali incidenty, při nichž po sobě stříleli," popsal situaci Salcedův kolega Tom Temprosa.
Za konflikty stojí boj o vliv a peníze
Podle vůdkyně skupiny šiček Hasny Kandatuové si pak ženy došláply na své manžely-rváče a pohrozily jim, že bude konec se sexuálními styky. "Jestli se tam zase půjdeš rvát, nemá smysl, aby ses vracel. Já tě už nepřijmu," řekla svému muži Kandatuová.
Její muž Lengs Kupong si ovšem vzpomíná na jiné znění hrozby: "Jestli se budeš chovat špatně, uříznu ti ho." Hrozba každopádně zapůsobila.
Za násilnými konflikty na jihu Filipín stojí spory mezi muslimskými klany kvůli pozemkům, penězům či politickému vlivu. Nesváry nahrávají separatistickým povstalcům i zločincům, varují ochránci lidských práv.
V současnosti jsou aktéry soudního procesu příslušníci jednoho mocného klanu obvinění z povraždění 57 lidí konkurenční rodiny, jimž chtěli zabránit ve volební kandidatuře před dvěma lety.
