Dnešní atomové hodiny dosahují úctyhodné přesnosti. U těch nejlepších se chyba objeví až na patnáctém desetinném místě. Pokud by vám stačilo znát čas s přesností na vteřiny, stačilo by takové hodiny seřizovat jen asi jednou za sto milionů let. Přesto fyzikové usilují o lepší výsledek - a nyní mají zřejmě šanci zpřesnit svou časomíru až tisíckrát.
Motivací pro tak vysokou přesnost je více. Přesnější čas umožní přesnou synchronizaci nových komunikačních systémů. Dovolí lépe určovat polohu družic i pozemských objektů. Bez atomových hodin se například neobejde satelitní systém GPS, který vám sdělí, kde se přesně nacházíte. Konečně, ani Kolumbus nemohl vědět, kam doplul, protože neměl dostatečně přesně hodiny. Lepší časomíra také dovolí vědcům detailněji sledovat mnohé přírodní jevy a přesněji změřit hodnoty základních fyzikálních konstant. Jak zpřesnit měření času? Nechme hodiny tikat rychleji, lze zjednodušeně vysvětlit princip, využitý výzkumníky amerického Národního ústavu pro standardy a technologii (NIST). Namísto atomů oscilujících v mikrovlnném záření, jak bylo doposud běžné, vystavili jediný iont rtuti laserovému světlu. To kmitá asi stotisíckrát rychleji než mikrovlnné pole. Laboratorní výsledky zatím dosáhly hodnot blízkých nejlepším standardním hodinám. Výzkumníci však předpokládají, že až vypilují všechny detaily a plně využijí potenciálu nové metody, posune se naše přesnost možná až tisíckrát - k osmnáctému desetinnému místu.
Autor je spolupracovníkem redakce
- pátek 20. října 2000
