Slavnostní akt se odehrál v Trůnním sále Pražského hradu. Ve stejnou chvíli obdobné dokumenty podepsal ve Varšavě i polský prezident Aleksander Kwasniewski.
Václav Havel po podpisu uvedl, že protokol má historický význam. Členství je podle něj nadějí i závazkem. "Dává nám naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě," prohlásil tehdy Havel.
Podpis přístupových protokolů před deseti lety narušil hlasitým pískáním aktivista Jan Křeček, který zapálil kartičku s logem NATO. Po několika hvízdnutích na píšťalku ho ochranka vyvedla ze sálu.
Právoplatným členem Severoatlantické aliance se pak Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem stala o necelý měsíc později, když 12. března 1999 ministři zahraničí všech tří zemí předali v americkém Independence své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační listiny k uložení.
Diskuse o možném vstupu země do NATO začala už po listopadu 1989. Na jaře 1994 se Česká republika připojila k aliančnímu programu Partnerství pro mír, který je považován za jakýsi předstupeň členství.
O dva roky později pak čeští zástupci předali Alianci dokumenty nutné k zahájení rozhovorů o plnohodnotném členství.
Pozvánku k plnohodnotnému členství dostala trojice států ze střední Evropy od NATO v Madridu v červenci 1997. Všech 16 dosavadních členských zemí pak v prosinci schválilo vstupní protokoly, které během roku 1998 státy ratifikovaly.
