Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227 kg. | foto: Archiv M. Plavce

Přesně před 67 lety rozbombardovali spojenci Prahu, zemřelo 700 lidí

  • 540
Je tomu 67 let, kdy 14. února 1945 přesně 23 minut po poledni nad Prahu přiletěla spojenecká letadla, která původně hledala německé Drážďany. Tragické bombardování stálo život 700 Pražanů a v troskách zůstalo třeba okolí Karlova náměstí, Vinohrady nebo část Pankráci.

Okupovanou Prahu halily těžké zimní mraky. Pražané doma, v práci či zachumlaní v kabátech na ulici prožívali celkem běžný den. Jen místy se tmavá oblaka protrhla, aby ukázala o něco světlejší šeď nebe nad nimi.

Příběh ženy, která zažila nálet

Právě tento meteorologický úkaz se stal české metropoli osudný. Už za minutu se totiž začala odvíjet tragédie, která obyčejné středě dala přízvisko Škaredá.

Kobercový nálet patřil Němcům. Omyl poslal pumy na Prahu. Navigátoři 62 amerických bombardérů, které se zrovna blížily k Praze, chybně hlásili do vysílaček, že se nacházejí nad cílovým městem shozu pum - někde nad Drážďany. Bombometčíci, kteří v podstatě celou dobu letu z Velké Británie sledovali neprostupnou mlhu, najednou zahlédli v průhledu mezi mraky město.

Nálet v číslech

Nároží Vinohradské třídy a ulice Anny Letenské.

Kdy: 14. února 1945, 12.24 hod. zaútočilo 62 bombardérů z 8. letecké armády USAAF.

Proč: kvůli špatnému počasí a navigační chybě se odtrhly od svazu a v domnění, že útočí na Drážďany, ničily Prahu. Někdy se tvrdí, že to byl úmysl spojenců.

Škody: 701 mrtvých a 1 184 raněných. Zcela zničeno bylo 93 domů, 190 utrpělo těžké a 1 500 lehké poškození. Bez přístřeší zůstalo 11 000 Pražanů.

Arzenál: na město svrženo 152,5 tuny pum. Z toho bylo 371 tříštivých a 8 000 zápalných.

Osud nepřipravené Prahy byl zpečetěn. Sirény v ulicích začaly kvílet až v okamžiku, kdy již první bomby dopadaly v Radlicích. "Pražané ale stejně sirény na sklonku války nebrali vážně. Kolik už planých poplachů takhle zažili," upozorňuje historik a kurátor leteckých sbírek Národního technického muzea Michal Plavec. Ten u této příležitosti vydává knihu nazvanou Strach nás ochromil.

Svazy létajících pevností určených na vyhlazení Drážďan plnily rozkazy svého vedení a sypaly stovky tříštivých a tisíce zápalných pum do ulic Smíchova, části Nového Města, Vinohrad a Žižkova.

"Ale Pražané umírali i ve Vršovicích, Nuslích či na Pankráci," popisuje směr náletu Plavec. Mnohokrát se stalo, že lidi pohřbil jejich dům zaživa. V roce 1970 byl dokonce odhalen zasypaný sklep a v něm kostry 23 lidí. Ti přežili přímý zásah domu ve zdraví a jen čárky na zdi připomínaly, jak dlouho marně čekali na vysvobození.

Prahu nikdo úspěšně nebránil

Plavec upozorňuje, že osudného 14. února se vůbec nejednalo o nějak velký nálet. "Třeba koncem března na hlavní město zaútočilo 500 letadel. Ta se ale soustředila na továrny v Libni či Vysočanech a na tři letiště v severovýchodní části Prahy," srovnává historik.

Škaredá středa ale byla tragická právě tím, že se jednalo o kobercový nálet, který měl původně demoralizovat německé obyvatelstvo. Ovšem navigační omyl, špatné počasí a další nešťastné souhry náhod ten den zaměnily osudy dvou výstavních měst ve střední Evropě.

Pražské protiletecké baterie se ani nezmohly na pořádný odpor, o luftwaffe nemluvě. Už jen proto, že tehdy byla Praha proti útokům z nebe velmi slabě chráněna. "Samotný nálet netrval dlouho. Americké bombardéry přelétly českou metropoli za 3 až 4 minuty," říká Plavec. I tak za sebou nechaly děsivou spoušť - 701 mrtvých a 1 184 raněných.

Zcela zničeno bylo 93 domů a bez přístřeší zůstalo 11 tisíc Pražanů. Pumy se nevyhnuly ani památkám, jako byl Emauzský klášter (dnes má betonové věže podle projektu architekta Františka Černého) či nedaleký Faustův dům. Nejvíce ale trpěly bloky budov na Vinohradech, kde se některé ulice proměnily v ruiny.

Zpět se vrátilo jen 12 letadel

Nakonec na únorový omyl doplatily i spojenecké posádky bombardérů. "Na svá domovská letiště na britských ostrovech se vrátilo pouze 12 letadel. Ostatní kvůli nedostatku paliva přistávala na již osvobozeném území v Belgii a Nizozemí," říká Plavec.

Domy číslo popisné 953 a 1218 na Vinohradské třídě po únorovém náletu.

Dokonce se posádky zbavovaly všeho, co jejich letadlo tížilo - bagáže, vnitřního vybavení, kulometů a v jednom případě i střelecké věže na zádi. Několik letců jednoho bombardéru muselo vyskočit ještě na německém území a nechat se zajmout, aby jejich kamarádi vůbec za frontovou linii doletěli.

Jakou měl celý incident dohru? Ihned po přistání piloty a navigátory vyslýchali zpravodajští důstojníci. "Hlavním cílem bylo bombardovat drážďanská nádraží, aby Němci nemohli přesouvat posily na východní frontu," říká Plavec. Vyšetřování nakonec omyl vyhodnotilo jako navigační chybu.

Velmi často se ale říká, že to byl záměr. Vždyť Praha byla obrovskou zbrojnicí wehrmachtu, která jistě spojence znervózňovala. "Ale důkazy o tom žádné nejsou," dodává Plavec.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video