Včerejší schůzka v Mariánských Lázních byla sice neformální, ale i na takové srazy po Evropě se ministři sjíždějí v plném počtu. "Je to i důsledek toho, co předvádíme my. Všichni vědí, že mluví s vládou v demisi," řekl odstupující ministr Cyril Svoboda.
Českou republiku kritizují i za to, že nedokázala sjednat společné evropské stanovisko vůči íránskému prezidentovi Ahmadínežádovi: ten před pár dny na konferenci OSN ve Švýcarsku přednesl další z řady svých ostrých projevů.
účty za předsednictví1 500 nasazených úředníků * Předpokládané výdaje jsou zatím jen odhadem Úřadu vlády |
Některé země vůbec nepřijely, jiné (včetně Česka) během jeho protiizraelského proslovu odešly, některé se pak vrátily. Předsedající země, tedy Česko, přitom mohlo nejednotě zabránit - vyplývá to ze slov eurokomisaře a bývalého belgického ministra zahraničí Louise Michela, který byl u podobných debat v OSN.
"Na tomto tématu by se Evropa hladce shodla. Ale samozřejmě potřebujete kreativní předsednictví, které dá všechny dohromady," řekl pro deník La Libre Belgique.
Česko bude muset formálně některým akcím předsedat. Ještě je čeká poslední summit 18. a 19. června, jak upozornil ve svém článku zpravodaj Financial Times. Podle něho si zlobivec Evropy, prezident Václav Klaus, pohrává s myšlenkou vést jej namísto úřednického premiéra. Reportér však uklidňuje: Klaus není tak mocný, a kdyby něco, témata se přeloží na červenec - a to už povládnou Švédové.
Konečně další symbolický krok: sochař David Černý oznámil, že chce předčasně, už 10. května, sundat svou plastiku Entropa. Kontroverzní kousek se stal značkou českého předsednictví. "České předsednictví podle mě skončilo s touto vládou a já se na něm dál podílet nehodlám," řekl Černý. - čtěte Černý odstraní Entropu dříve, nelíbí se mu Fischerova vláda
Dva roky příprava a dvě miliardy
Česká republika se na šest měsíců v čele Rady Evropské unie intenzivně připravovala dva roky. Do organizace se zapojilo patnáct set státních úředníků, počítalo se přitom s tím, že každý bude denně pracovat nejméně hodinu přesčas.
Jen na akce spojené s předsednictvím vláda vyčlenila téměř dvě miliardy korun. Ale nakonec se může ukázat, že celkový účet bude ještě vyšší - náklady se definitivně spočítají až letos v létě.
Za to jsme si měli koupit lepší jméno v Evropě, jenže investice propadla 24. března, kdy se Jiřímu Paroubkovi podařilo napopáté shodit Topolánkův kabinet a kdy Klaus žádal okamžité střídání stráží. - čtěte Vláda padla. Pohřbili ji Tlustý, Schwippel, Jakubková a Zubová
Chvíli se přitom zdálo, že se o českém předsednictví jednou bude mluvit jako o sebevědomém překvapení z východu. Mirek Topolánek přebíral štafetu po francouzském prezidentu Nicolasi Sarkozym. Ten doufal, že na něm budou Češi stejně závislí jako Slovinci, kteří žádali francouzského prezidenta každou chvíli o pomoc.
Jenže to se nestalo. Hned první den předsednictví musela česká vláda v čele s Topolánkem řešit krizi s dodávkami ruského plynu a zvládla ji dobře. Francouzští diplomaté se na nějakou dobu omezili na pomlouvání Čechů ve francouzských novinách, že nic nedělají.
V únoru dotlačil Sarkozy Topolánka, aby uspořádal mimořádný summit k hospodářské krizi. Nejspíš naposledy české předsednictví zazářilo počátkem dubna, kdy v Praze promluvil americký prezident Barack Obama k Evropě. - čtěte Obamu si vyslechly na Hradě tisíce lidí, deset minut strávil v davu
Topolánkův a fischerův diářPoslední dny ve funkci Mirka Topolánka Dnes Pondělí 27. 4. Úterý 28. 4. Středa 29. 4. Neděle 3. 5., pondělí 4. 5. Úterý 5. 5. Středa 6. 5. Čtvrtek 7. 5. Pátek 8. 5. Sobota 9. 5. Jak se rodí nová vláda pod taktovkou Jana Fischera Dnes Pondělí 27. 4. Úterý 28. 4. Středa 29. 4. a dál Další dny |
