Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přes sto tisíc Němců protestovalo proti válkám i jaderným reaktorům

  19:42aktualizováno  19:42
Více než sto tisíc Němců využilo tradičních velikonočních pochodů nejen k vyjádření touhy po míru, ale také k demonstrování odporu vůči jaderné energetice.

Velikonoční protest proti jádru před německou elektrárnou Biblis | foto: Thomas LohnesAP

Okamžité zastavení reaktorů požadovali protestující Němci přímo u jaderných zařízení, informovala agentura DPA. K upuštění od nukleární energie v zemi při svých velikonočních kázáních vyzývali i někteří biskupové.

Tradice protestů

V Německu se kromě výlučně protijaderných protestů od pátku do Velikonočního pondělí konalo na 80 pochodů, které vedly stovkou měst. Podle organizátorů se ve srovnání s předchozími léty těšily vyšší účasti.

Manifestace se zaměřily mimo jiné proti nasazení sil NATO v Afghánistánu a vojenským zásahům v Libyi. Demonstranti rovněž žádali přijetí uprchlíků z konfliktních oblastí.

Velikonoční pochody se v Německu konají už 50 let. S koncem studené války však zájem o ně polevil.

Demonstrace se konaly před dvanácti jadernými elektrárnami den před 25. výročím černobylské jaderné katastrofy. Podle ekologických organizací se demonstrací proti jádru zúčastnilo dohromady 120 tisíc až 145 tisíc lidí. Lidé podle nich dorazili i kvůli jaderné katastrofě v japonské Fukušimě.

Například v Gronau na severozápadě Německa podle ekologů protestovalo přes 10 tisíc lidí. Požadovali uzavření  tamějšího zařízení na obohacování uranu. K lokalitě plánovaného konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva v šachtě Konrad nedaleko Hannoveru přišlo podle protijaderné organizace Ausgestrahlt 11 tisíc lidí.

Policie uvádí střízlivější odhady. Například u jaderné elektrárny Grohnde na severu Německa podle ní nebylo 20 tisíc demonstrantů, ale čtyřikrát méně lidí. Jejich protest dokreslily červené nafukovací balonky a transparenty. U hesenského jaderného zařízení Biblis podle policistů bylo 10 tisíc demonstrantů, aktivisté hovoří o polovinu vyšším čísle.

Rakouský ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovich podle agentury AP vyslovil požadavek povinných zátěžových testů evropských jaderných elektráren. Podle něj by měly zohledňovat i riziko zřícení letounů na jaderné elektrárny a teroristické útoky proti nim.

Země EU minulý měsíc souhlasily s provedením zátěžových testů jaderných elektráren na svém území po japonských zkušenostech s tsunami. Vlna poškodila fukušimskou jadernou elektrárnu a vyvolala pochybnosti o bezpečnosti jaderných zařízení.

Německá vláda již dříve uvedla, že je odhodlána uspíšit postupné zastavování jaderných elektráren. K nejhorlivějším odpůrcům jádra v Evropě pak patří tradičně Rakušané.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.