Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přeplavat řeku je o zdraví, na vodě dostaly přednost motorové čluny

  20:27aktualizováno  20:27
Přeplavat v parném létě řeku nebo přehradu se může změnit v nebezpečný podnik. Na tocích totiž zhoustl provoz - nově se po hladině mohou prohánět vodní skútry, navíc všechny lodě můžou dále od břehu jet neomezenou rychlostí. Umožnila to vyhláška ministerstva dopravy. Podle záchranářů ale často hazardují jak řidiči člunů, tak plavci.

Vodní skútr - Vodní skútr | foto: Petr NovotnýMF DNES

Díky vyhlášce platné od letošního 15. dubna mohou na řekách a přehradách jezdit i vodní skútry. Ty stejně jako další rekreační lodě do vzdálenosti 25 metrů od břehu řek smí jet maximálně rychlostí 10 kilometrů za hodinu (v případě vodních nádrží a dalších rozlehlých vodních ploch do 50 metrů).

Novinkou je, že ve větší vzdálenosti není rychlost omezená. Podle mluvčího ministerstva dopravy Zdeňka Neusara se však nedá říct, že je možné se plavit neomezenou rychlostí.

„Základním právním předpisem v této oblasti je zákon o vnitrozemské plavbě, který stanovuje základní povinnost každého účastníka plavebního provozu počínat si tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví,“ řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva dopravy. Nicméně výslovně rychlost dále od břehu omezena není. 

Pravidla porušují plavci i řidiči člunů

Plavci stejně jako dříve mohou na vlastní nebezpečí kamkoli, vyjma míst, kde jsou cedulemi jasně označené zákazy koupání. „Plavci by neměli vstupovat do plavební dráhy lodí, například u přívozů nebo v přístavišti. Bohužel lidé to nedodržují a vystavují se velkému riziku,“ řekl iDNES.cz šéf záchranářů v Českém Krumlově Milan Bukáček.

V souvislosti s novou vyhláškou ale podle něho vzrostl počet motorových člunů na řece. „Je tu jednoznačně zvýšený provoz malých plavidel,“ uvedl Bukáček. Porušování pravidel se ale podle něho dopouštějí plavci i řidiči motorových člunů.

„Je tady oproti loňskému roku asi více lodí, ale hosté si u nás zatím nestěžovali,“ potvrdil iDNES.cz recepční z rekreačního areálu Orlík-Loužek. „Čluny jezdí blízko u břehu. Nedávají pozor a nesledují plavební dráhu před sebou. Setkali jsme se s tím, že malé děti ve věku osm, deset let jezdily samy na člunu s motorem 5 kW,“ dodal Bukáček.

Vzájemná neopatrnost plavců a řidičů tak zvyšuje nebezpečí střetů. „I když v poslední době jsme na řekách nezaznamenali nehody, kdy by došlo ke střetu plavidla s plavcem,“ řekl iDNES.cz mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Vzdálenost 25 metrů od břehu je možné vyznačit bójkami, které slouží pro orientaci plavců i řidičů člunů. „Jinak je to totiž vždy jen odhad,“ doplnil Roldán. Bójky ale na mnoha místech chybí.

Ministerstvo v důvodové zprávě k vyhlášce změny vysvětlilo mimo jiné tím, že od předchozí vyhlášky z roku 2002 v Česku výrazně stoupl zájem o rekreační plavbu. „Ubylo plavidel se starými spalovacími motory. Naopak výrazně přibylo plavidel, jejichž spalovací motory splňují přísná kritéria týkající se emisí výfukových plynů a hluku,“ píše se v materiálu.

Na delší vzdálenost má plavce doprovázet loďka, radí záchranář

Debaty o možných střetech plavců s motorovými plavidly vyvolala sobotní tragédie na vodní nádrži Jesenice u Chebu, kde policejní člun přejel plavce a usmrtil ho (více čtěte zde). Podle tamních záchranářů byla chyba, že si muž na sebe do tmavé vody vzal černý neopren.

Plavec, který se rozhodne zdolat větší vzdálenost, by podle záchranářů měl být výrazně označený. „Viditelnost je někdy velký problém, když se plavec pohybuje ve vlnách nebo při západu slunce. Měl by vedle sebe mít doprovodný člun nebo třeba kajak, který je vidět. Existují bójky pro potápěče nebo plavecké bójky,“ radí Bukáček.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.